Gemini 2016/Pozorování/Monča

TRESTY A ODMĚNY

SITUACE: V druhé části schůzky jsme si povídaly o zákonu, seděli jsem na sluníčku venku. Předtím byla nová běhací aktivita na procvičení paměti. Na jednou se dvě děti zvedly (9 a 7 leté, starší z nich je Elsa, kterou jsem se rozhodla věnovat při komplexním pozorování), nic neřekly a začaly běhat po zahradě (klubovnu máme u kláštera dominikánů, zahrada je dost velká, členěná plotem a stromy, z jedné strany není vidět na druhou). Asi deset minut jsem je nemohla dostat zpět.

  • Už v předešlé aktivitě byl konflikt. Holky (které utekly) nechtěly být ve skupině s nejmladší členkou družinky (5 let). Protože byl lichý počet dětí, tak jsem nakonec nechala nejmladší, aby střídala týmy vždy po jednom kole hry.

CO JSEM UDĚLALA:

  • Nejdřív jsem jim dost vynadala, pak jsem se zeptala, jestli k tomu měli nějaký důvod. Důvod byl, že prostě chtěly běhat. Ostatní děti byly na ty, co začaly utíkat naštvané.
  • Šly jsme do klubovny, kde jsme společně sepsaly pravidla, jak se chovat na schůzce. Na pravidlech jsme se shodly a domluvily. Docela mě holky i mile překvapili svými návrhy. Vysvětlily jsem si proč nemůžeme najednou začít běhat.
  • Po schůzce jsem mluvila s maminkou starší dívky, která říkala, že jsou s ní problémy už pár dní, na vše reaguje odmítavě.
  • Na příští schůzce jsme se ještě jednou vrátily k pravidlům a upravily je i s dětmi, které na první schůzce nebyly. Pravidla jsme daly na nástěnku.

TREST: Odečtení bodů v celoroční hře

MÉ POCITY

  • Zoufalství- když jsem nemohla děti chytit
  • Panika- jak to celé vyřešit, aby to bylo pro děti přínosné. Abych je jen neseřvala, neotrávila a neznechutila
  • Naštvání- sama na sebe, že jsme ty pravidla chování na schůzce neudělali už v záři. To jsme neudělaly, protože mě to nenapadlo.
  • Nechuť trestat – přemýšlela, jsem, že je nepotrestá vůbec, omlouvala jsem je
  • Vděk – dětem, které běhat nezačaly, vzali to dost dobře
  • Radost- psaní pravidel bylo nakonec docela dobrá společná činnost. Děti mě návrhy moc potěšily.

VÝCHOVNÝ ZÁMĚR

  • Záměrem bylo především, aby se situace už neopakovala, a aby děti věděly, proč nemůžou během schůzky začít běhat jen proto, že se jim chce. Než jsme začaly psát pravidla na schůzce, tak jsem se jich zeptala na to, proč by to neměly dělat. S malou pomocí přišly na to, že je potřeba, abych při celé schůzce věděla, kde jsou, že nemůžeme nechat odemčenou klubovnu, kde máme věci, bez dozoru a že se ostatní děti nudily.

ZMĚNA VZTAHU PO TRESTU

  • Vztah k obou dětem (i ostatním dětem v družince) se po celé situaci zlepšil. Snažím se být mnohem důslednější, trvat na dodržování pravidel, které jsme si domluvily. Pokud je nějaký problém, tak o něm hned mluvíme.