52
editací
→Program Kecky
| (Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
====Můj program==== | ====Můj program==== | ||
Mým úkolem bylo na akci připravit seznamovací hry, aby děti (s vedoucími jsem se seznámila ve vlaku a potom během rozhovorů na akci) věděly, kdo jsem a abych si zapamatovala alespoň část jmen – abych alespoň jednoho ze družiny znala jménem a nemusela na ně volat ‚Hej ty!‘ Bohužel jsem byla trochu nepřipravena na počet účastníků – více než 40 – takže nevyšlo všechno, co jsem chtěla. Děti na program reagovaly překvapivě pozitivně, i když aktivity byly jednoduché a zdánlivě nudné. Našim dětem slovo ‚seznamovačka‘ dělá husí kůži, i když si my myslíme, že jsme připravili zábavnou formu (naučili jsme se to slovo tedy příliš neříkat). | |||
Dále jsme cestou vymysleli scénku, ve které jsem se ráda angažovala jako Kryštof Kolumbus a měla děti uvést do příběhu zadání tématu a následně při ochutnávání chválit za výborné jídlo, které v Evropě určitě doporučím. A podle domluvy s Keckou jsem taky čas od času procházela kolem ohnišť a sledovala přípravy. Do rámce výpravy ani jejích cílů tedy mnou připravený program nespadal, ale mé další úkoly už ano. | |||
====Ostatní==== | ====Ostatní==== | ||
===Program Kecky=== | Pokud mě něco překvapilo, tak to byla míra přijetí dětmi – že mě opravdu poslouchaly a pokud se něco stalo a já jsem byla nejblíž, šly za mnou (například když se pod jedním vlčetem probořil nános hlíny u rybníka, takže mělo celou nohu mokrou). A nejvíc mě (a nejen mě) překvapil javorový sirup. | ||
Zdrojem inspirace je pro mě jak celá akce, kterou bych ráda zorganizovala (a i ostatním holkám od nás se ten nápad líbí), tak některé dílčí části – například mě nikdy nenapadlo dělat diplomy ve tvaru souvisejícím s danou akcím (diplom VařMařky má podobu vařečky a jak jsem se ptala Kecky, i u ostatních akcí používají jiné tvary než klasickou čtvrtku). Tento nápad chci použít už na táboře, ovšem uvidím, jak se nakonec rozhodne hlavní designérka táborových papírů. Celá akce je naprosto nepodobná těm našim. Něco takového pořádáme maximálně na dni přežití na táboře. A i tam se o naše drahé děti ‚moc staráme‘ – loni už jsme si teda založili vlastní družinu a udělali vlastní jídlo (a po obědě jsme byli o 2 hodiny dřív než děcka), ale pořád si to jídlo nemusejí shánět samy (pokud sem nepočítáme úkoly, které musí pro získání jednotlivých potravin splnit). | |||
Jak jsem už říkala Kecce, trochu mi na akci chybělo zhodnocení na konci pro každou družinu – co bylo dobře, co by bylo lepší příště jinak, spolupracovali jste, nebo to naopak trochu drhlo, tohle byl dobrý nápad apod. S tím samozřejmě souvisí i to, že by si vedoucí, pokud by to někdy v budoucnu takhle realizovali, měli už před akcí říct, kdo se na koho zaměří víc a pak to nimi probere. Co jsem si všimla, zhodnocení proběhlo u jedné družiny světlušek, kdy s nimi po uklizení a zahlazení ohniště celý den probrala jejich rádkyně. Dále, ale to mě napadlo až při psaní předchozího odstavce, by možná bylo dobré, kdyby existovala skupina vařících vedoucích. Ale to je jenom nápad, navíc by to možná trochu vylučovalo možnost čas od času projít mezi dětma a poradit jim, pokud by jim něco nešlo. | |||
===Program Kecky u nás=== | |||
Kecka k nám přijela na rukodělné odpoledne, při kterém měla děti naučit ubrouskovou techniku. Což si myslím, že se povedlo, navíc ji připomněla i vedení, takže jsem si stejně jako naše holky hodinu spokojeně patlala květináč, abych se s ním pak mohla doma chlubit :) | |||
Naše děti ji přijaly hezky, určitě je programem zaujala – přestože měly i jiné možnosti, dělaly si další květináče. | |||
Kecka holkám nejdřív vysvětlila, co a jak se bude dělat, potom všechno zopakovala při každém dalším kroku a případném dotazu. Byla při vysvětlování trpělivá, pozornost si udržela po celou dobu činnosti. Co bych možná vytkla (i když netvrdím, že bych to neudělala taky), je příliš dlouhé vysvětlování činnosti před ní samotnou – vysvětlila před vyráběním každý krok, což pro děcka bylo možná zbytečné, myslím, že dokud to přímo nedělaly, zapomněly, co bylo řečeno v předchozím bodě. Je to ale opravdu jenom drobnost, která se stává i mně – prostě se zakecám. Děti to totiž nijak špatně neberou, protože dlouhé vysvětlování si na konci stejně nikdo z nich nepamatuje, pamatují si, jak to dělaly a ne jak to měly dělat podle návodu. | |||