Vzk/Vedení K2
< Vzk
Znění kompetence:[editovat | editovat zdroj]
Zná základní styly vedení a ví, v jakých situacích je vhodné je použít (umí rozpoznat, kdy je čas na diskuzi a kdy je čas na rozhodnutí
Upřesnění obsahu kompetence:[editovat | editovat zdroj]
- Ví, že existují různé styly (přístupy) vedení - zejména podle míry uplatnění autority vedoucího. Dokáže popsat tyto styly:
- Direktivní (též autoritativní) - vedoucí rozhoduje, členové se na rozhodnutí nijak nepodílejí
- Konzultativní - členové projeví své názory, vznesou argumenty, poté se vedoucí rozhodne
- Participativní (též demokratický) - vedoucí rozhoduje spolu s členy, tedy i oni mají přímý vliv na rozhodnutí. Tento styl zahrnuje jak rozhodování s rovným hlasem (hlas vedoucího platí stejně jako hlas kteréhokoliv člena). tak různé odchylky (právo veta vedoucího apod...)
- Liberální (též delegativní, Laissez-faire) - vedoucí nechává členy konat, jak oni sami uznají za vhodné a do jejich činnosti nevstupuje.
- Má představu, že míra uplatnění autority (a naopak míra participace členů, tedy jejich podílu na rozhodování) se odvíjí především podle těchto zásad:
- Direktivní řízení je typickým stylem krizového řízení. V případě krize, tedy bezprostředně hrozícího vážného nebezpečí přebírá vedoucí absolutní a nedělitelnou odpovědnost, vydává příkazy, které je třeba neprodleně uposlechnout. Pokud čas dovolí a členové jsou schopni přispět dobrými nápady nebo náměty, připadá v úvahu styl konzultativní, který však přesto končí jasným rozhodnutím vedoucího.
- Liberální řízení je možné tehdy, jestliže členové jsou kompetentní (způsobilí situaci zvládnout) a dá se předpokládat, že domýšlí následky svého jednání. Ve skautském prostředí je to styl typický pro běžný život roverských kmenů, přípravné týmy kurzů a dalších akcí apod.
- Demokratické řízení má největší časovou režii - rozhodování trvá nejdéle a samotný proces může být nepříjemný (všichni se donekonečna dohadují o pitomostech). Na druhou stranu rozvíjí schopnosti členů - nejen se dozvídají informace o věci samé, ale také se učí diskutovat, obhajovat svůj názor a případně se podřídit vůli většiny.
- Přístup každého vedoucího se může a má měnit podle situace - každý z výše popsaných stylů má asi v životě každého skautského společenství někdy své místo. Volba přístupu a míry autority je také závislá na osobním nastavení vedoucího (ale i členů), zvyklostech a dalších okolnostech.
- Ví, v jakých situacích může nechat rozhodovat členy oddílu, kdy s nimi o rozhodnutí diskutovat a kdy musí rozhodnout sám bez diskuse
Minimální úroveň:[editovat | editovat zdroj]
- Uchazeč umí vyjmenovat 3 styly vedení (ze 4 výše uvedených) a ke každému vysvětlit, čím je charakteristický (jak rozhodování probíhá) a pro jaké situace se hodí - doloží ke každému stylu několik příkladů. Znalost názvů jednotlivých stylů je sice žádoucí, ale není nutná.
Doporučení k dalšímu osobnímu rozvoji uchazeče:
Kam dál, jak může uchazeč tuto kompetenci dál rozvíjet (v případě klíčových a rozvojových kometencí), kam nasměřovat jeho pozornost, jak si získanou kompetenci upevňovat a obnovovat ...
Poznámky:
Další poznámky ke kompetenci - například souvislosti s jinými kompetencemi apod.