Editace stránky Gemini 2017/Pozorování/Gepard

'''1. část - odměny a tresty'''

1. Popis situace v částí odměny

Odměňovat se snažím prakticky při každé příležitosti, i kdyby to bylo to nejmenší, co může člověk dát. 
Na téměř každé schůzce za nějakou hru dostane každý, kdo se alespoň trochu snažil nějakou odměnu. Podle výsledků hry je pak odvozena výše odměny (1. místo - 3 bonbony, 2. místo - 2 bonbony, všichni ostatní 1 bonbon). Nebo to mohou být body navíc do bodování, za jehož vyhrání jsou také odměny. Nebo odměnou dávám nějaký startovní benefit do následující hry. Odměnou pro starší (vedení, starší rádci) pak může být prosté poděkování, pozitivní zpětná vazba, nebo všechno dohromady v podobně pozvání na zákusek/pivo. 

Výchovný záměr odměňování tímto stylem: Dítě které se během schůzky absolutně nesnaží, zlobí, či nedává pozor odměnu nedostane. Zároveň, ale vítěz v mých hrách nebere nikdy vše (to je bohužel do reálného světa nepřipraví). Výhry se vždy snažím rozdělovat mezi všechny, nebo alespoň většinu. 

Při odměňování člověk někdy cítí vděk, radost z pocitu výhry, ale někdy i žárlivost a zášť. S tím je třeba pracovat. Např. vymýšlet vyvážené hry na různé naměření, aby se každý v něčem dokázal uplatnit. 

1. Popis situace v částí tresty

Tresty jsou pro mne velikou neznámou s stále se v nich učím. Jsem si jist, jakou strategii jednou zvolit při výchově vlastního dítěte, ale při výchově cizích je to věc jiná. Ve skautingu jsem dosud použil tyto typy trestů: a) za sprosté slovo si udělej 5 dřepů b)za tenhle faul jdeš na minutu ze hřiště/střídáš c) Za trest dnes po schůzce zameteš ty d)za prase v úklidů stanů si dnes uděláš jedno kolo kačáků kolem tábora, e) diskvalifikace či znevýhodnění za podvádění při hře f) dnes jsi skončil, teď jdi domů a přijď příště s chladnou hlavou

Bohužel/bohudík nemám zatím bohatší zkušenost s fyzickými tresty. Na druhou stranu, jsem přesvědčen, že ke zvýšení disciplíny, morálky a respektu by občas nějaký ten pohlavek dokázal dopomoci. 

Při trestání se necítí ani jedna strana nikdy dobře, ale později je fajn, když se obě dvě strany nakonec domluví, vyříkají si to a podají si ruce

'''2. část - komplexní pozorování'''

1. Základní údaje

Pepíček, dlouholetý člen i nečlen našeho oddílu, jinak 14-letý obyčejný kluk s neobyčejným příběhem. Jeho skautský příběh začal v našem oddíle už v jeho 8 letech. Ovšem, jak šel čas, začalo se stávat pravidlem, že Pepíček chodil na schůzky jednou za čas, někdy jednou za 14 dní, někdy jednou za měsíc. Jeden rok se stalo, že jsme ho půl roku neviděli a pak přišel, že ho mrzí, že ten půl rok nemohl chodit, byl hodně nemocný, rozvod rodičů, pak dlouhá dovolená s maminkou, pak s tatínkem. Po tom všem přišel, že by chtěl jet na tábor a zase pravidelně chodit. Chodil, pravidelně tak dalšího půl roku a zase to samé znovu. Pak jsme ho neviděli asi rok a v současné době se snaží se dostat opět zpět. 

2. Fyzický vzhled

Pepíček je hubený, sportovní, v podstatě úplně zdravý kluk

3. Psychické vlastnosti

Pepíček je velice inteligentní a motivované dítko. Sám si dokáže dávat vysoké motivační cíle a i okolí ho snadno namotivuje. Je takovým řekl bych "motivačním lídrem" skupiny, prostě tím, kdo se nechá nejdříve strhnout do aktivity. Je velice dobře schopen sebereflexe, je schopen se omluvit za své chování. Těžko říci, jak moc ovlivňuje jeho psychickou stabilitu fakt, že jeho rodiče jsou rozvedeni, každý z nich má svého dalšího partnera a Pepíček pobývá ve střídavé péči obou stran. Pepíček rozhodně nepatří k takovým těm typickým největším zlobičům a sígrům. Spíše naopak, je uvědomělý, psychicky stabilní, někdy možná až moc vychytralý a schopný manipulovat s ostatními. 

4. Schopnosti a dovednosti

Pepíček je průměrně manuálně zručný, ovšem sportovně nadaný, to on rozhodně je. Je na tom fyzicky snad nejlépe z družiny, zajímá se o házenou, basketbal, lyže a šachy. Ve škole ho baví matematika a zeměpis. Rád se na táboře zúčastní jakékoliv rukodělky, ačkoliv na to talentovaný stoprocentně není. 

5. Sociální dovednosti

Pepíček nemá problém navázat kontakt s novými lidmi, většina kolektivu ho bere, ačkoliv dorazí jednou za čas, což je zvláštní. Na svůj věk se dokáže velice zdatně vyjádřit a smysl pro humor, ani charisma mu rozhodně nechybí. Jako každý 14 letý kluk, zajímá se o holky a holky se zajímají o něj. Abych řekl pravdu, jeho letošní účasti na táboře se v tomto ohledu trochu bojím. 

6. Rodinné zázemí

Pepíček pochází z rozvedené rodiny. Má spoustu sourozenců (celkem 5), některé přímé, některé ne. V současnosti je ve střídavé péči matky a otce, kteří již každý žijí své životy s jinými partnery. Vztahy mezi sebou mají ale velice dobré. Finančně rodina nestrádá, ale ani nepatří ke smetánce města. Zdravý společenský průměr. Otec Pepíčka vychovává čas od času pohlavkem, či jiným tělesným trestem, což je možná jeden z důvodů, proč Pepíček ve starších klucích vidí autoritu a nedovoluje si tolik. Je to poměrně výjimečný jev v dnešní společnosti, kdy respekt a autorita nikomu nic moc neříká. Pepíček v tom má jasno a zná své hranice a když je překročí, tak se omluví. To málokdo v pubertě dokáže.

7. Dítě v oddíle

Jak již zmíněno, v současnosti Pepíček chodí na schůzky opět pravidelně, ale byly doby, kdy přišel jednou za měsíc a stejně ho kolektiv bral až nepřirozeně pozitivně. V podstatě jako lídra. Pepíček je rozhodně rád středem pozornosti, ať už před klukama, tak i před holkama. Ve hrách to ale není kupodivu individuál, ale silný týmový hráč.

8. Opatření

Jak a čím mohu podpořit dítě já a ostatní vedoucí se ptám sám sebe už hodně dlouho, respektive jak Pepíčka namotivovat, aby chodit pravidelněji na schůzky. Nebo alespoň zjistit, co za tím vězí, že 2 měsíce nedorazí, ale pak přijde natěšený, usměvavý, namotivovaný a s omluvou, jestli by opět nemohl pravidelně chodit. Pokusím se mu letos na táboře věnovat individuální čas a probrat to s ním. To by mohla být cesta k úspěchu.