Gemini 2016/Výměna/Pecka

Vyplnil(a) (přezdívka): Pecka SpoluCastor: Ywen

Jela jsem na víkendovou výpravu 21. dívčího brněnského oddílu Červánek ze střediska "A je to!". Vyprava trvala celou sobotu a v neděli do tří hodin. Protože se v sobotu skautky podílely na sbírce Společně proti leukémii, měla být něděle už spíše odpočinková, taková odměna za předchozí den. Dívek bylo v neděli sedm, šest členek z družiny Poštolek a jedna z družiny Veverek, vedoucí pouze Ywen. Na výpravě mě přijaly naprosto normálně, zrovna jsem je zastihla v polovině úklidu klubovny. Holky byly zvědavé, co jsem zač a trochu zakřiknuté, ale komunikovaly se mnou. Atmosféra byla přátelská, Ywen všechny poslouchaly, ale jinak se k sobě vzájemně chovaly jako kamarádky, stejně jako tomu je u našich družin. Po úklidu mě Ywen představila a nechala mi volnou ruku s tím, že v průběhu programu odešla připravovat oběd. Měla jsem pro holky aktivitu zaměřenou na spolupráci a ukázku toho, jak funguje mysl - alespoň tak to vnímám já. Dala jsem jim tangram - čtverec, který měly za úkol ve skupině složit bez toho, aniž by mluvily. Ale aby to nebylo jen tak, ještě předtím jsem každé dala papírek, na kterém mohla být tečka, která znamenala, že daný člověk je "škodič" a snaží se ostatním překazit skládání. Nesměl to ovšem dělat moc nápadně, protože by jej ostatní odhalily. Pointa byla ovšem taková, že mezi nimi ve skutečnosti nikdo takový nebyl a ten, kdo škodil skupině, to nedělal úmyslně. Holky se do ní pustily s chutí, mám dojem, že je bavila. Další aktivitou bylo, že si každá vylosovala jméno jedné z nich a tu měla znázornit pomocí sochy (v některých případech to byla spíše pantomima). Charakteristické rysy se netýkaly vzhledu, ale povahy, což se odrazilo v problému dvou družin, protože se vzájemně moc neznaly. Poté jsme společně hrály deskovku - Dixit, jelikož ji chtěly předchozí den hrát. Bylo zajímavé sledovat, jak kdo přemýšlí a v průběhu se rozpovídaly o předchozím dni. Ze začátku jsem byla lehce nervózní, protože se mi špatně mluví před větší skupinou lidí, ale postupně pocit vymizel. Co se týče symbolického rámce, žádný nebyl, tudíž program neměl do čeho zapadat a cíle splnil, protože měl holky nechat odpočinout a odměnit za předchozí den. Výprava byla v mnoha ohledech podobná té naší, takže jsem inspiraci čerpala spíše z jejich klubovny a celoročního působení. Zaujala mě například zapálenost skautek do stezek, jejich značení do archu na nástěnce, nebo třeba souhvězdí nakreslené na zdi družinové klubovny. Mám v plánu využít stezky podobným způsobem, pokud to tedy bude možné. To, co mi na výpravě chybělo, byla možná druhá vedoucí, která by měla pár fitek, jež by zabavily holky po obědě. Takto jsme hrály na hřišti fitky, co znají, protože mě nenapadla žádná, co by neznaly a žádnou jsem si nepřipravila. Ovšem dojem z výpravy byl kladný.