Gemini 2016/Výměna/Kytovec: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(Začátek, rozpracování)
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
Takže já jsem na výměnu byl u Kuřete u družinky vlčat a světlušek skautů z Hanspaulky. Připojil jsem se k takové hybridní výpravě, která vypadala tak, že děcka byli nejdřív v sobotu od rána na Zvasu a pak přijeli do klubovny na přespání, přičemž já jsem měl část programu, která se potom konala v neděli od rána.
Takže já jsem na výměnu byl u Kuřete u družinky vlčat a světlušek skautů z Hanspaulky. Připojil jsem se k takové hybridní výpravě, která vypadala tak, že děcka byli nejdřív v sobotu od rána na Zvasu a pak přijeli do klubovny na přespání, přičemž já jsem měl část programu, která se potom konala v neděli od rána.
Potom co jsem se k večeru v sobotu ke družince připojil, tak mě velmi překvapilo, jak jsou všichni v cajku. Děti neměli moc zábrany, nějak se nestyděli (i přes svůj věk) a celkově mi přišlo, že mě přijmuli úplně suprově. Fakt jsem se cítil, jako bych tam normálně už nějakou dobu vedl. Přesto, že tento oddíl je kouedukovaný, tak mi připadalo, že v celku jedeme na stejné vlně. Co mě dost potěšilo bylo, když Kuře něco potřeboval nutně řešit a já jsem tam zůstal na chvíli sám s dětmi na hřišti. Děti poslouchali, brali mě jako autoritu a zároveň kamarádsky. Takže z večera jsem měl dobrý pocit.
Potom co jsem se k večeru v sobotu ke družince připojil, tak mě velmi překvapilo, jak jsou všichni v cajku. Děti neměli moc zábrany, nějak se nestyděli (i přes svůj věk) a celkově mi přišlo, že mě přijmuli úplně suprově. Fakt jsem se cítil, jako bych tam normálně už nějakou dobu vedl. Přesto, že tento oddíl je koedukovaný, tak mi připadalo, že v celku jedeme na stejné vlně. Co mě dost potěšilo bylo, když Kuře něco potřeboval nutně řešit a já jsem tam zůstal na chvíli sám s dětmi na hřišti. Děti poslouchali, brali mě jako autoritu a zároveň kamarádsky. Takže z večera jsem měl dobrý pocit.




Řádek 7: Řádek 7:
Teď už k mé části:
Teď už k mé části:
K ránu se vstávalo v klídku, protože jsem malinko ponocovali. Nikdo to zas tak moc nehrotil, což se mi líbilo. Po rozcvičce byla snídaně a po snídani jsme teda měli vyrazit do blízkého parku, kde se měla konat moje část programu. Vymyslel jsem hru na motivy Fearfactor a vymyslel vlastní úkoly. Deset dětí jsem rozhodil do dvou týmů - cuket a mrkví každý z týmu se musel zapsat na jeden úkol na větším papíře.
K ránu se vstávalo v klídku, protože jsem malinko ponocovali. Nikdo to zas tak moc nehrotil, což se mi líbilo. Po rozcvičce byla snídaně a po snídani jsme teda měli vyrazit do blízkého parku, kde se měla konat moje část programu. Vymyslel jsem hru na motivy Fearfactor a vymyslel vlastní úkoly. Deset dětí jsem rozhodil do dvou týmů - cuket a mrkví každý z týmu se musel zapsat na jeden úkol na větším papíře.
Poté už jsme šli úkoly, děti se vcelku rychle zapálili a dle pozorování hra splnila svůj účel. Ke konci hry si ještě kdo chtěl mohl vyzkoušet disciplíny, které ho minuly a děti toho vcelku hojně využili.
Z mé strany byla velká spokojenost. Děti spolupracovali, brali mě a poslochali. Velmi mě překvapilo, že spolu můžou vycházet kluci i holky v tomhle věku, že tam nevládne žádná rivalita. Myslel jsem si, že koedukovaný oddíl musí mít určité problémy, ale to se mi v tomto případě nepotvrdilo.
30

editací