Gemini 2016/Pozorování/Bublina: Porovnání verzí

bez shrnutí editace
(Založena nová stránka s textem „ Pozorování dítěte Popis tresty/odměny Vždy se mi strašně líbí, když dokážu „nakazit“ některého člena mou myšlenkou. My v oddíle má…“)
 
Bez shrnutí editace
Řádek 7: Řádek 7:
Jsem toho mínění, že účastník vždy ví, co udělal a nemusí se pak ptát, proč to ten vedoucí udělal. Obyčejně mají velké roupy kluci, kteří dělají vylomeniny, svou rádkyni neposlouchají, tak zakročím a oni na 10min stáhnou ocas.  
Jsem toho mínění, že účastník vždy ví, co udělal a nemusí se pak ptát, proč to ten vedoucí udělal. Obyčejně mají velké roupy kluci, kteří dělají vylomeniny, svou rádkyni neposlouchají, tak zakročím a oni na 10min stáhnou ocas.  
Je taky pravda, že mi taky někdy rupnou nervy a to je pak fakt zle. Jednou na táboře jsme si řekli, že se proběhneme s velkou polní (výstroj na víkendovou výpravu) kolem lesa. Obyčejně je to nácvik dětí na evakuaci tábora. Když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si dali ještě dvacek kliků, protože jsme měli špatný čas. Jeden kluk (hledá hranice, dělá ze sebe blbého, enormně inteligentní) vzal klacek a začal mě šťouchat do žeber, když jsem dělal „dvacet“. Po tom nějakém kilometru s batohem, pak ještě kliky a na vrh klacek v žebrech….. a dost vytrhl jsem mu klacek z ruky napřáhl se, že to po něm hodím, však na poslední chvíli se mi rozsvítilo, ale ruka s klackem už letěla. Ruku jsem už nedokázal zastavit a tu zlost jsem potřeboval vypustit ven a tak jsem klacek hodil směrem k tee-pee, kde jsem udělal nějakou tu díru no. S Pepíčkem jsem večer dal řeč, oba jsme se omluvili. Nevím, jak si to pamatuje on, ale já ano. Nicméně Pepíček pokračuje dál v posouvání hranic a zkoumání, co snese okolí.  
Je taky pravda, že mi taky někdy rupnou nervy a to je pak fakt zle. Jednou na táboře jsme si řekli, že se proběhneme s velkou polní (výstroj na víkendovou výpravu) kolem lesa. Obyčejně je to nácvik dětí na evakuaci tábora. Když jsme se vrátili do tábora, tak jsme si dali ještě dvacek kliků, protože jsme měli špatný čas. Jeden kluk (hledá hranice, dělá ze sebe blbého, enormně inteligentní) vzal klacek a začal mě šťouchat do žeber, když jsem dělal „dvacet“. Po tom nějakém kilometru s batohem, pak ještě kliky a na vrh klacek v žebrech….. a dost vytrhl jsem mu klacek z ruky napřáhl se, že to po něm hodím, však na poslední chvíli se mi rozsvítilo, ale ruka s klackem už letěla. Ruku jsem už nedokázal zastavit a tu zlost jsem potřeboval vypustit ven a tak jsem klacek hodil směrem k tee-pee, kde jsem udělal nějakou tu díru no. S Pepíčkem jsem večer dal řeč, oba jsme se omluvili. Nevím, jak si to pamatuje on, ale já ano. Nicméně Pepíček pokračuje dál v posouvání hranic a zkoumání, co snese okolí.  
'''KOMENTÁŘ'''
Bublino,
děkuji za vypracování úkolu, vidím žes ho vypracoval velmi spontánně, pravdivě bez přetvářky. Situaci jsi popsal barvitě, možná by mému pochopení pomohlo strukturování textu /odstavec "popis situace", "potrestání". V textu jsem nenašel zmíňku o tom, jak jsi se Ty cítil po potrestání, odměnění a jestli se něco změnilo ve vztahu s Pepíčkem. Mohl bys to prosím doplnit?
'''Bublino, úkol máš již skoro splněn, stačí ještě dopsat své pocity u zmíněné konkrétní situace. Ještě připiš, jestli se něco změnilo na vašem vztahu. Souhlasíš s tím?'''
Jupí! Úkol je již skoro splněn, to je dobrý, ne? :)
Napadá mi otázka a poznámka. Věřím, že mnohdy dítěti pomůže popis situace a toho, co vlastně provedlo. Zvědomnění toho, že dělá něco, co někomu jinému může ublížit, být nepříjemné, je krokem k rozvoji vnitřního popudu proč to nedělat. Chtěl jsem se zeptat, proč si myslíš, že má smysl dělat dětem "četníka"? Co tím dítko učíš? 
--[[Uživatel:Zet|Zet]] ([[Diskuse s uživatelem:Zet|diskuse]]) 26. 6. 2016, 16:30 (CEST)


Základní údaje  
Základní údaje  
209

editací