Gemini 2014/Výměna/Hadřík

Pro pozorování jsem si vybrala člena své družiny - Skipiho. Jedná se o chlapce, kterému bude za měsíc 16 let. Na první pohled na něm není nic zvláštního, co by bilo do očí. Je menšího vzrůstu, štíhlé postavy, sportovní aktivity zvládá, i když není jejich velkým příznivcem. Bojí se výšek, takže lezení po skalách a lanové překážky nejsou jeho silnou stránkou. Je nejstarší ze čtyř dětí, jeho mladší sestra k nám také chodí do oddílu (12 let), bratrovi je 10 let a nejmladší sestře 4 roky. Otec pracuje jako vedoucí oddělení v místní fabrice, matka je zubní asistentkou. Finančně je rodina dobře zajištěná. Dbají na slušnou výchovu svých dětí. Bydlí v bytovce v klidné části města, mají velké auto, každé prázdniny vyráží celá rodina na poznávací 5 denní zájezdy do zahraničí. Všechny platby jsou od rodiny včasné a není problém ani s komunikací. Vedoucí oddílu se dobře zná s otcem dětí, takže po této stránce není žádný problém. Každý rok jezdí tatínek pomáhat dětem na předtáborovou stavěcí výpravu. Maminka je katolička, takže mají děti přístup i k duchovním hodnotám, ale své děti k tomu nijak výrazně nevede, rozhodně je do ničeho nenutí. Skipi je velice mírné povahy, je nekonfliktní, ale puberta přináší i výrazné rozchody představ jeho a rodičů. Jako nejstarší dítě se musí starat o mladší sourozence, o domácnost, což se občas kříží s jeho plány, takže vznikají doma krátkodobé konflikty. Jinak vychází s rodiči dobře, bližší vztah má k matce než k otci, i když je má rád oba a uvědomuje si, co pro něho dělají. Rodiče jsou v dobrém smyslu přísní, což se dle mého i projevuje na dětech. O Skipim i jeho sestře je třeba říct, že jsou velice inteligentní, bystří a snaživí. Mají smysl pro povinnost a pokud je jim svěřen úkol, vždy ho splní. Skipi mívá často špatné pocity z toho, že udělal něco, co neměl, nebo z toho, že se nedostatečně naučil na písemku. Škola je u něho na prvním místě. Po 5. třídě odešel ze ZŠ na místní gymnázium a už má smělé plány do budoucnosti. Rád by studoval psychologii, už se s ní seznamuje, pročítá literaturu a pokud mu tento sen vydrží, nepochybuji o tom, že se tam dostane. Je velmi zodpovědný a ambiciózní. Zajímá ho názor ostatních. Z družiny je to rozhodně nejvyspělejší člen, má sice od ostatních rok náskok, ale mentálně je rozhodně na vyšší úrovni. Hodně přemýšlí o sobě i ostatních. Proto jsem se chtěla zaměřit na něj – pokud nezanevře na domovské středisko, jsem si skoro jistá tím, že on bude jeho vůdcem. Z jeho věku je možno předpokládat, že se zajímá o vztahy a o svůj vzhled, o svou výjimečnost. I u něho to tak je. Chodí moderně oblékaný, dává si záležet na sestřihu vlasů... Má mnoho zájmů. Kromě skautingu se věnuje hře na trubku, chodí pomáhat do knihovny, dříve se závodně věnoval modernímu tanci, který teď nahradil plaváním. Mezi jeho koníčky samozřejmě patří chození ven s kamarády. Má spoustu kamarádů, i když je při seznamování rozpačitý a nehrne se do toho, ve společnosti je rád a je to vtipálek, i když díky své mentální vyspělosti se často cítí nepochopený, což ho vede i k navazování vztahů se staršími. Má skvělý odhad na lidi a jeho empatičnost oceňuje spousta jeho kamarádů. Má mnoho skvělých nápadů a plánů, ale ve středisku panuje taková nálada, že ze strany vedení dochází občas (možná nechtěně, možná ne) k zesměšnění názorů mladších a je pochopitelné, že v takových podmínkách nechtějí děti vyjadřovat své názory, tak to platí i v případě Skipiho. Raději přijde za mnou, probereme jeho nápad, až potom je schopen ho s pomocí prezentovat vyšším orgánům. Spíš než jeho nesamostatností bych to nazvala nezodopovědným chováním vedoucích, kteří se často chovají povýšeně nebo se vyjadřují nepřiměřeně věku dětí. Jinak s komunikací nemá problém, je nervózní, když musí mluvit před více lidmi, ale v rámci družiny často vede program a dokáže dobře vysvětlit pravidla her, napovědět či pomoci ostatním. Celá družina ho bere jako rádce, i když jím oficiálně není. Je z nich mezi skauty nejdéle, má nejvíce vědomostí, má vůdčí schopnosti, které však uplatňuje, jenom když je to nezbytné. Sice se zdá, že se v pozici vedoucího necítí nejlíp, ve skutečnosti je za to ale rád, je vděčný za každou příležitost s něčím pomoct, připravit program pro ostatní... Co se týče manuální práce, není pro něho překážkou. Od postavení tee-pee zvládá i sekání dřeva a velkou posilou je i v kuchyni, doma často peče. Ke zmapování jeho psychických vlastností mi pomohla i nedávná družinová aktivita, při které si děti dělaly MBTI test. Z rozmanitých typů osobnosti vyšel Skipimu ENFJ. Z mého pozorování i ze společné diskuze bych zdůraznila tyto charakteristické rysy: empatický, starostlivý, se smyslem pro cíl a pro pořádek, extrovertní, citově zranitelný, hledání hlubšího smyslu života, působí jako stmelovací prvek, výrazné charisma, dobrý organizátor. I když má spoustu snů a cílů, ve většině případů se podřizuje v konání přání jiných. Je to energický člověk, přemýšlivý a dokáže výstižně zhodnotit sebe i práci druhých. Rád pracuje v kolektivu. Hodně čte a nedělá mu problém hledání informací, pokud má v mysli konkrétní problém, je schopen si najít spoustu různých názorů a na jejich základě si utvořit svůj. Pro veškerou činnost je důležitá motivace, ta u něho není problémem, většinou se jedná o vnitřní motivaci, když něco dělá, ví proč. Mnoha zájmům se věnoval kvůli žádosti rodičů, kde se už nejednalo o jeho přesvědčení, ale vždy si dokázal najít něco pozitivního a nakonec se dokázal se vším ztotožnit. Citově ho dost dokáže ranit odmítnutí někoho blízkého nebo zesměšňování jeho názorů, zálib. Často se cítí nepochopený a sám. V poslední době se díky většímu zapojení roverů do činnosti střediska a založení RK náš vztah dost otevřel a řešíme spolu všechny možné problémy. Myslím, že je to hodně přínosné pro mě i pro něho, dokážeme tak zvládnout spoustu věcí, pomoct si navzájem. Vzhledem k tomu, že je Skipi nejstarší člen oddílu pod 18, má přirozený respekt u mladších. Jsme malý oddíl a dost rodinný (máme v oddíle mnoho sourozenců), všichni se dobře znají i mimo skautské prostředí, takže pro konflikty není moc prostoru. Občas přijde ponorka na táboře, kdy se už mají děti (hlavně sourozenci) „plné zuby“, občas to může být podpořené i soutěživostí při celotáborové hře, ale nějaké výrazné problémy nejsou. Pokud vede Skipi nějaký program, občas mu dělá problémy ukáznění dětí, když jde ale legrace pryč a on zavelí, poslechnou. Co je třeba řešit je přístup vedoucích k dětem, aby se roveři nebáli vyjádřit svůj názor. I když to není lehké ve středisku, kdy střediskovou radu tvoří asi 5 lidí, středisko i oddíl vede stejná osoba a vztahy jsou dost napjaté. U Skipiho zvlášť by bylo dobré podpořit jeho vůdčí schopnosti. Aby se uměl chopit vedení a uměl si zjednat klid mezi ostatními, bylo by dobré vést ho k vedení. Částečně tomu může napomoci i čekatelský kurz, který má na programu v srpnu, jinak větší zapojení do vedení družiny, začlenit ho do samotné práce střediska, účast na radách atd.