Gemini 2014/Výměna/Hadřík: Porovnání verzí

Aktuální verze z 29. 7. 2014, 20:01

Vyplnil(a) (přezdívka): Hadřík, SpoluCastor: Žralok

O jaký se jednalo tábor? (Jak velký, dlouhý, věk. kategorie...) - Šlo o tábor chlapeckého oddílu, účastnilo se ho cca 50 lidí - vlčata, skauti, roveři. Skauti měli tábor na 17 dní, vlčata na 14.

Pozorování

Jak tě na táboře přijali? Když jsem do tábora přišla, vlčata, se kterými jsem měla mít program, byla mimo tábořiště, skauti hráli fotbal, takže jsem se seznamovala s rovery. Překvapilo mě, že poměrně dost členů Žralokova oddílu jsem alespoň od vidění už znala. Když se vrátila vlčata, postupně jsem se s nimi seznamovala, když přicházela k mému stanovišti při olympiádě, kterou jsem pomáhala vést. Myslím, že po prvotním seznámení s narušitelkou tábora mě všichni přijali velice mile, dokonce jsem dostala vlastní postel a byla kvůli mě zajištěna i hromada dřeva na noční topení v tee-pee, kterou jsem nakonec nemohla využít.
Jaká byla atmosféra na táboře? Když jsem bloudila po lese a hledala správný směr k táboru, navedly mě dost zvučné hlasy, plna očekávání jsem se vydala dál a překvapilo mě, že kromě kluků hrajících fotbal byl v táboře naprostý klid. Jako správný vždy hladový skaut jsem hned trefila do jídely, kde se bavilo jenom pár roverů, kteří mě mile přivítali a pokračovali v přátelské konverzaci. Hned na první pohled vládla táborem pohoda a milá atmosféra, i když noc před mým příchodem se museli kluci ubránit přepadu, dalo by se teda očekávat, že jsou unavení a vyžadují spíš odpočinek, vedoucí se zodpovědně starali o své svěřence, vedoucí kuchyně s pomocníky připravovali oběd, zbytek roverů se bavil v jídelně.
Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi? Po pár rozhovorech bylo jasné, že děti chovají velký respekt k hlavnímu vedoucímu. Vedoucí skautů jsem zahlédla jenom letmo, vedoucí vlčat byli ke svým svěřencům milí a vstřícní, děti je poslouchaly, bylo vidět, že nejde o striktně autoritativní vedení, děti se nebály za vedoucími přijít s problémy nebo s prosbami za vedoucími.
Co se na táboře dělo mimo tvůj program? Zaměřím se na vlčáckou část, se kterou jsem trávila čas. Když jsem dorazila do tábora, vlčata byla na hře mimo tábor. Následovala olympiáda, při které děti měly za úkol překonávat samy sebe. Po poledním klidu byl můj program a po něm si děti musely získat ryby, které si následně opékaly k večeři. Je třeba veřejně ocenit zvídavost Žralokových dětí, díky nim jsem viděla z ryb opravdu mnoho :-D
"Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře?' Nezaslechla jsem od žádného dítěte žádné nemístné slovo, takže v praxi nebylo vidět žádné trestání. Jinak ale klasicky dřepují za vulgarismy, ostatní tresty (sahání na stožár, nošení čepice při jídle) byly letos zrušeny. Opravdu závažné překročení pravidel se řeší prvně výstrahou, pak vyloučením z tábora.
Jak spolu vychází ostatní vedoucí? Nevím, jak všichni dohromady, ale vedení vlčat se zdálo jako dobrý tým. Na radu sice někteří přišli pozdě nebo se museli shánět, ale své úlohy při programu všichni plnili zodpovědně a nebylo vidět, že by mezi sebou měli nějaké konflikty.
Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě? Na táboře funguje družinový systém, vlčata byla rozdělena na modrou a zelenou šestku, každá měla svého šestníka. Při mé návštěvě se to projevilo u mého programu, při kterém jsem děti potřebovala rozdělit do dvou družin. Pak jsem dělení zaregistrovala až večer, když si po šestkách připravovali večeři.
Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře? Má návštěva padla na den, který vedl Žralok. Jak je to jiné dny, to nevím, ale Žralok ten den zajišťoval, aby program pro vlčata probíhal, jak má, a řídil ostatní vedoucí vlčat. I tak se ale zdálo, že Žralok je jedním z vedoucích, kteří mají největší slovo. Když vlčata řešila nějaké konflikty, ptala se po Žralokovi, možná jsou na něho zvyklá, protože je vede přes rok, nevím. Ale bylo vidět, že má u dětí důvěru i zdravou autoritu. Má role je od Žralokovy trochu odlišná, dost komplikovaná. Prvních pár dní se dostávám do role "tyrana", pod jehož vedením roveři dostavují tábor, po večerech mám vůdčí postavení při hudebních radovánkách, v dalších dnech trávím nejvíce času s dětmi na programech, mám taky roli zásobovače a řidiče, zdravotníka, některé dny velím celému táboru, po celý tábor i rok mám status vedoucí roverské družiny, kterou mám na povel už několik let, v rámci jejího počínání mám rozhodující slovo. Je toho dost a kromě šéfování kuchyně se točím vlastně u všeho, jelikož letos jsme byly ve vedení pouze dvě. S dětmi mám převážně vztah kamarádský, mám u nich přirozenou autoritu (u roverů je to trochu složitější), ale poslouchají mě a respektují, máme volnější vztah než s hlavní vedoucí. Jsem za to ráda a jak psal Žralok, raději zastávám roli starší sestry než přísné vedoucí, děti jsou ke mně více otevřené a vstřícné. Obecně mám ve středisku roli komunikační spojky mezi vedením a dětmi, stejně tak je to i na táboře, i když v menším formátu.

Tvůj program

Pro koho jsi měl(a) program? Program jsem měla pro 13 vlčat - zelenou a modrou šestku.
Jaký byl cíl tvého programu? Cílem mého programu bylo stmelení kolektivu - děti se měly naučit spolupracovat v týmech a rozvíjet komunikaci - správně předat informace, zapamatovat si je a předat dál, vyjadřovat se mimoslovně, rozluštit pantomima a udělat podle vyslaných informací model vesničky z přírodnin.
Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora? Do symbolického rámce zapadal - Asterix a Obelix. Příbuzným Galům Římané zlikvidovali vesnici, tak prosili o pomoc se stavbou nové vesnice. Na cíle se na táboře nijak moc nedá, takže k vyšším účelům program nepřispíval.
Jak reagovaly děti na tvůj program? Se vřelým nadšením se program nesetkal ani na začátku, ani v průběhu. První odporování bylo typu “tak ať si tu vesnici postaví sami”. Je třeba přiznat, že práci s vlčaty jsem už odvykla a znovu bych se do toho hrnout nechtěla. Neustálé ukázňování a získávání pozornosti není úplně to, co bych měla v oblibě. Na druhou stranu hned po odstartování všechny děti věděly, co mají dělat, dodržovaly pravidla, takže podle všeho zadání dobře pochopily.
Zaujal? Všechny stejně? Jestli zaujal nebo ne, si asi netroufnu úplně hodnotit. Určitě se našly děti, které program alespoň částečně bavil, dvě vlčata ale zatvrzele odmítala hrát a tím narušovala celkovou atmosféru a výkonnost jednoho týmu. Ještě abych to uvedla na pravou míru - během mého programu na stmelení kolektivu došlo ke vzpouře jedné šestky (a zrovna v té, která celou dobu ukázkově pracovala), která se rozhodla sesadit svého šestníka. Troufám si říct, že měly roli dlouhodobější problémy, ale že během mého programu se situace vyvinula tímto směrem, mě dost vyvedlo z míry. Můj celkový dojem z programu byl takový, že jsem jim měla dát modelínu, kterou také používali k tvorbě vesnice, a zmizet, dokud to šlo :-D Ale ne, zase tak strašné to snad nebylo. Snažila jsem se připravit program, ve kterém mám kvality - nějakou formu rukodělek - tak, aby to kluky alespoň trochu bavilo a bylo to v něčem přínosné, aby si zkusili něco nového. Tak doufám, že to pro ně nebylo příliš velké zlo.

Další

Bylo něco, co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně) Možná jsem byla vůči vlčatům moc skeptická, ale mile mě překvapilo, že i bez hlídání dodržovala pravidla mého programu.
Bylo něco, co tě na táboře inspirovalo? Inspirací mi bylo ohraničení ohniště v tee-pee a uchovávání másla a podobných potravin, které vyžadovali chlad, v hrncích v potoce. To sice u nás nelze uplatnit, protože nemáme potok, ale třeba se to bude jednou hodit. A rozhodně se mi moc líbilo, že louka na táboření je skautům zapůjčena za pomoc u zemědělského stavení, odkud mají i pitnou vodu.
V čem byl navštívený tábor podobný tomu tvému? Jak již zmínil Žralok, naše tábory jsou si podobné tak tím, že jsou v nich děti všech věkových kategorií, vedoucí, spíme v podsadách, tee-pee, jedná se o 14 dní, vaříme na kamnech, jediné, co před začátkem tábora na tábořištích je, je konstrukce na jídelnu.
V čem se navštívený tábor od tvého liší? Snad úplně ve všem ostatním. Mají hodně dětí. Největší plus? Mají obrovské množství roverů, kteří zajišťují program - to je perfektní. Dále nemají jediného člověka, který by se staral o kuchyň, ale po dnech se střídají. U nás ani nemáme rozdělení kdo kdy povede jaký program - nejsou lidé. Nejvíce mě udivilo, že jsou skauti a vlčata oddělená - mají kus od sebe podsady, vedoucí spí v odlišných tee-pee a i jejich programy jsou povětšinou rozdílné. Je hezké, že mají pouze 3 místa, kde je možné skládat slib a že se ho smí účastnit pouze lidé, co slib už mají. To u nás probíhá naprosto odlišně.
Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak? Jediné, co mě napadá, je to oddělení skautů od vlčat. Myslím, že by bylo přínosné, kdyby bylo více programů společných, bavili jsme se i s Žralokem o tom, že je poměrně náročný přechod z vlčat ke skautům, myslím, že takhle by se ty rozdíly daly alespoň trochu setřít, minimálně tím, že by se vlčata se skauty víc znala. Jinak mě nic nenapadá, na táboře se mi moc líbilo.

Program hosta na tvém táboře

Podařilo se mu/jí naplnit cíl programu? Ke stmelení kolektivu moc nedošlo, ale je třeba zdůraznit, že to nebyla Žralokova chyba. Byl to náš teprve 2. táborový den a naše 4 vlčata nejsou skauti (1 z nich chodí teprve měsíc, ostatní jsou čistokrevní neskauti). Skauti a roveři se tedy s vlčaty neznali, nedůvěřovali jim a vlčata byla celkově strašně nesamostatná, tak jim dlouho trvalo, než přišla na to, jak ostatní správně navigovat. Doprovázela jsem první skupinu, v níž se většinu času ozývaly stížnosti na vlčata, dost často se všichni váleli na zemi, ale myslím, že program rozhodně sloužil k tomu, aby si děti zkusily netradiční činnost a alespoň na základní úrovni rozvíjeli důvěru v ostatní. Myslím, že kdyby byla hra zařazena až na konec tábora, bylo by to jiné, z časových důvodů to ale nebylo možné. Roli zde také hrálo to, že do začátku tábora jsme ani jistě nevěděli, jaké děti na táboře budeme mít.
Jak se podařilo návštěvě děti zaujmout? Žralokovi se podařilo děti zaujmout. Už tím, že pro ně měl program, který je pro náš oddíl dost netradiční. Dále tím, že se vedení aspoň na chvíli ujal muž, což bylo pro děti nezvyklé. Po programu s námi stavěl tee-pee, díky mu za to, čehož se účastnili 3 roveři a se Žralokem se bavili, rozhodně neměli problém ho mezi sebe přijmout a bylo to jistě přínosné pro obě strany.
Silné stránky spoluCastora (při realizaci programu) ? Tady je asi třeba zmínit úplně všechno, co si příprava hry vyžadovala - od přípravy programu (přivezl si už připravené všechny věci, které byly nutné, nic od nás nepotřeboval), od vybírání vhodného prostředí pro hru k vysvětlování pravidel, dohlížení na průběh hry až její ukončení.
Co by mohl(a)/měl(a) zlepšit? Možná uvedení do hry. Na Žralokově táboře letos probíhala hra hned od probuzení (a v jiných letech to měli propracované i se zábleskem a vím, že když na tom můžou pracovat delší dobu, je hra propracovaná od začátku do konce), což u nás nebylo možné, ale myslím, že i v našich podmínkách by šlo třeba vymyslet nějakou scénku nebo něco takového, co by zajistilo větší motivaci dětí. I když namotivovat naše rovery je úkol dost náročný a stejně by měli spoustu řečí. Zpětně hru ale hodnotili kladně a bylo na nich vidět, že byli za Žralokovu návštěvu rádi, i když to bezprostředně hned po zážitku nedávali najevo.

@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
-Pro pozorování jsem si vybrala člena své družiny - Skipiho. Jedná se o chlapce, kterému bude za měsíc 16 let. Na první pohled na něm není nic zvláštního, co by bilo do očí. Je menšího vzrůstu, štíhlé postavy, sportovní aktivity zvládá, i když není jejich velkým příznivcem. Bojí se výšek, takže lezení po skalách a lanové překážky nejsou jeho silnou stránkou.
+Vyplnil(a) (přezdívka): Hadřík, SpoluCastor: Žralok
-Je nejstarší ze čtyř dětí, jeho mladší sestra k nám také chodí do oddílu (12 let), bratrovi je 10 let a nejmladší sestře 4 roky. Otec pracuje jako vedoucí oddělení v místní fabrice, matka je zubní asistentkou. Finančně je rodina dobře zajištěná. Dbají na slušnou výchovu svých dětí. Bydlí v bytovce v klidné části města, mají velké auto, každé prázdniny vyráží celá rodina na poznávací 5 denní zájezdy do zahraničí. Všechny platby jsou od rodiny včasné a není problém ani s komunikací. Vedoucí oddílu se dobře zná s otcem dětí, takže po této stránce není žádný problém. Každý rok jezdí tatínek pomáhat dětem na předtáborovou stavěcí výpravu. Maminka je katolička, takže mají děti přístup i k duchovním hodnotám, ale své děti k tomu nijak výrazně nevede, rozhodně je do ničeho nenutí. Skipi je velice mírné povahy, je nekonfliktní, ale puberta přináší i výrazné rozchody představ jeho a rodičů. Jako nejstarší dítě se musí starat o mladší sourozence, o domácnost, což se občas kříží s jeho plány, takže vznikají doma krátkodobé konflikty. Jinak vychází s rodiči dobře, bližší vztah má k matce než k otci, i když je má rád oba a uvědomuje si, co pro něho dělají. Rodiče jsou v dobrém smyslu přísní, což se dle mého i projevuje na dětech. O Skipim i jeho sestře je třeba říct, že jsou velice inteligentní, bystří a snaživí. Mají smysl pro povinnost a pokud je jim svěřen úkol, vždy ho splní. Skipi mívá často špatné pocity z toho, že udělal něco, co neměl, nebo z toho, že se nedostatečně naučil na písemku. Škola je u něho na prvním místě. Po 5. třídě odešel ze ZŠ na místní gymnázium a už má smělé plány do budoucnosti. Rád by studoval psychologii, už se s ní seznamuje, pročítá literaturu a pokud mu tento sen vydrží, nepochybuji o tom, že se tam dostane. Je velmi zodpovědný a ambiciózní. Zajímá ho názor ostatních. Z družiny je to rozhodně nejvyspělejší člen, má sice od ostatních rok náskok, ale mentálně je rozhodně na vyšší úrovni. Hodně přemýšlí o sobě i ostatních. Proto jsem se chtěla zaměřit na něj – pokud nezanevře na domovské středisko, jsem si skoro jistá tím, že on bude jeho vůdcem.
-Z jeho věku je možno předpokládat, že se zajímá o vztahy a o svůj vzhled, o svou výjimečnost. I u něho to tak je. Chodí moderně oblékaný, dává si záležet na sestřihu vlasů... Má mnoho zájmů. Kromě skautingu se věnuje hře na trubku, chodí pomáhat do knihovny, dříve se závodně věnoval modernímu tanci, který teď nahradil plaváním. Mezi jeho koníčky samozřejmě patří chození ven s kamarády. Má spoustu kamarádů, i když je při seznamování rozpačitý a nehrne se do toho, ve společnosti je rád a je to vtipálek, i když díky své mentální vyspělosti se často cítí nepochopený, což ho vede i k navazování vztahů se staršími. Má skvělý odhad na lidi a jeho empatičnost oceňuje spousta jeho kamarádů. Má mnoho skvělých nápadů a plánů, ale ve středisku panuje taková nálada, že ze strany vedení dochází občas (možná nechtěně, možná ne) k zesměšnění názorů mladších a je pochopitelné, že v takových podmínkách nechtějí děti vyjadřovat své názory, tak to platí i v případě Skipiho. Raději přijde za mnou, probereme jeho nápad, až potom je schopen ho s pomocí prezentovat vyšším orgánům. Spíš než jeho nesamostatností bych to nazvala nezodopovědným chováním vedoucích, kteří se často chovají povýšeně nebo se vyjadřují nepřiměřeně věku dětí. Jinak s komunikací nemá problém, je nervózní, když musí mluvit před více lidmi, ale v rámci družiny často vede program a dokáže dobře vysvětlit pravidla her, napovědět či pomoci ostatním. Celá družina ho bere jako rádce, i když jím oficiálně není. Je z nich mezi skauty nejdéle, má nejvíce vědomostí, má vůdčí schopnosti, které však uplatňuje, jenom když je to nezbytné. Sice se zdá, že se v pozici vedoucího necítí nejlíp, ve skutečnosti je za to ale rád, je vděčný za každou příležitost s něčím pomoct, připravit program pro ostatní... Co se týče manuální práce, není pro něho překážkou. Od postavení tee-pee zvládá i sekání dřeva a velkou posilou je i v kuchyni, doma často peče.
+*'''O jaký se jednalo tábor? (Jak velký, dlouhý, věk. kategorie...)''' - Šlo o tábor chlapeckého oddílu, účastnilo se ho cca 50 lidí - vlčata, skauti, roveři. Skauti měli tábor na 17 dní, vlčata na 14.
-Ke zmapování jeho psychických vlastností mi pomohla i nedávná družinová aktivita, při které si děti dělaly MBTI test. Z rozmanitých typů osobnosti vyšel Skipimu ENFJ. Z mého pozorování i ze společné diskuze bych zdůraznila tyto charakteristické rysy: empatický, starostlivý, se smyslem pro cíl a pro pořádek, extrovertní, citově zranitelný, hledání hlubšího smyslu života, působí jako stmelovací prvek, výrazné charisma, dobrý organizátor. I když má spoustu snů a cílů, ve většině případů se podřizuje v konání přání jiných. Je to energický člověk, přemýšlivý a dokáže výstižně zhodnotit sebe i práci druhých. Rád pracuje v kolektivu. Hodně čte a nedělá mu problém hledání informací, pokud má v mysli konkrétní problém, je schopen si najít spoustu různých názorů a na jejich základě si utvořit svůj. Pro veškerou činnost je důležitá motivace, ta u něho není problémem, většinou se jedná o vnitřní motivaci, když něco dělá, ví proč. Mnoha zájmům se věnoval kvůli žádosti rodičů, kde se už nejednalo o jeho přesvědčení, ale vždy si dokázal najít něco pozitivního a nakonec se dokázal se vším ztotožnit. Citově ho dost dokáže ranit odmítnutí někoho blízkého nebo zesměšňování jeho názorů, zálib. Často se cítí nepochopený a sám. V poslední době se díky většímu zapojení roverů do činnosti střediska a založení RK náš vztah dost otevřel a řešíme spolu všechny možné problémy. Myslím, že je to hodně přínosné pro mě i pro něho, dokážeme tak zvládnout spoustu věcí, pomoct si navzájem.
-Vzhledem k tomu, že je Skipi nejstarší člen oddílu pod 18, má přirozený respekt u mladších. Jsme malý oddíl a dost rodinný (máme v oddíle mnoho sourozenců), všichni se dobře znají i mimo skautské prostředí, takže pro konflikty není moc prostoru. Občas přijde ponorka na táboře, kdy se už mají děti (hlavně sourozenci) „plné zuby“, občas to může být podpořené i soutěživostí při celotáborové hře, ale nějaké výrazné problémy nejsou. Pokud vede Skipi nějaký program, občas mu dělá problémy ukáznění dětí, když jde ale legrace pryč a on zavelí, poslechnou.
+'''Pozorování'''
-Co je třeba řešit je přístup vedoucích k dětem, aby se roveři nebáli vyjádřit svůj názor. I když to není lehké ve středisku, kdy střediskovou radu tvoří asi 5 lidí, středisko i oddíl vede stejná osoba a vztahy jsou dost napjaté. U Skipiho zvlášť by bylo dobré podpořit jeho vůdčí schopnosti. Aby se uměl chopit vedení a uměl si zjednat klid mezi ostatními, bylo by dobré vést ho k vedení. Částečně tomu může napomoci i čekatelský kurz, který má na programu v srpnu, jinak větší zapojení do vedení družiny, začlenit ho do samotné práce střediska, účast na radách atd.
+*'''Jak tě na táboře přijali?''' Když jsem do tábora přišla, vlčata, se kterými jsem měla mít program, byla mimo tábořiště, skauti hráli fotbal, takže jsem se seznamovala s rovery. Překvapilo mě, že poměrně dost členů Žralokova oddílu jsem alespoň od vidění už znala. Když se vrátila vlčata, postupně jsem se s nimi seznamovala, když přicházela k mému stanovišti při olympiádě, kterou jsem pomáhala vést. Myslím, že po prvotním seznámení s narušitelkou tábora mě všichni přijali velice mile, dokonce jsem dostala vlastní postel a byla kvůli mě zajištěna i hromada dřeva na noční topení v tee-pee, kterou jsem nakonec nemohla využít.
-{{YesCheck}}
+*'''Jaká byla atmosféra na táboře?''' Když jsem bloudila po lese a hledala správný směr k táboru, navedly mě dost zvučné hlasy, plna očekávání jsem se vydala dál a překvapilo mě, že kromě kluků hrajících fotbal byl v táboře naprostý klid. Jako správný vždy hladový skaut jsem hned trefila do jídely, kde se bavilo jenom pár roverů, kteří mě mile přivítali a pokračovali v přátelské konverzaci. Hned na první pohled vládla táborem pohoda a milá atmosféra, i když noc před mým příchodem se museli kluci ubránit přepadu, dalo by se teda očekávat, že jsou unavení a vyžadují spíš odpočinek, vedoucí se zodpovědně starali o své svěřence, vedoucí kuchyně s pomocníky připravovali oběd, zbytek roverů se bavil v jídelně.
+*'''Jaký byl vztah mezi vedoucími a dětmi?''' Po pár rozhovorech bylo jasné, že děti chovají velký respekt k hlavnímu vedoucímu. Vedoucí skautů jsem zahlédla jenom letmo, vedoucí vlčat byli ke svým svěřencům milí a vstřícní, děti je poslouchaly, bylo vidět, že nejde o striktně autoritativní vedení, děti se nebály za vedoucími přijít s problémy nebo s prosbami za vedoucími.
+*'''Co se na táboře dělo mimo tvůj program?''' Zaměřím se na vlčáckou část, se kterou jsem trávila čas. Když jsem dorazila do tábora, vlčata byla na hře mimo tábor. Následovala olympiáda, při které děti měly za úkol překonávat samy sebe. Po poledním klidu byl můj program a po něm si děti musely získat ryby, které si následně opékaly k večeři. Je třeba veřejně ocenit zvídavost Žralokových dětí, díky nim jsem viděla z ryb opravdu mnoho :-D
+*"''Jakou formou trestají a oceňují děti na táboře?''' Nezaslechla jsem od žádného dítěte žádné nemístné slovo, takže v praxi nebylo vidět žádné trestání. Jinak ale klasicky dřepují za vulgarismy, ostatní tresty (sahání na stožár, nošení čepice při jídle) byly letos zrušeny. Opravdu závažné překročení pravidel se řeší prvně výstrahou, pak vyloučením z tábora.
+*'''Jak spolu vychází ostatní vedoucí?''' Nevím, jak všichni dohromady, ale vedení vlčat se zdálo jako dobrý tým. Na radu sice někteří přišli pozdě nebo se museli shánět, ale své úlohy při programu všichni plnili zodpovědně a nebylo vidět, že by mezi sebou měli nějaké konflikty.
+*'''Funguje na táboře družinový systém? Jak se to projevilo při tvé návštěvě?''' Na táboře funguje družinový systém, vlčata byla rozdělena na modrou a zelenou šestku, každá měla svého šestníka. Při mé návštěvě se to projevilo u mého programu, při kterém jsem děti potřebovala rozdělit do dvou družin. Pak jsem dělení zaregistrovala až večer, když si po šestkách připravovali večeři.
+*'''Jaká je na táboře role tvého spoluCastora? Jaká je ve srovnání s tvojí rolí na tvém táboře?''' Má návštěva padla na den, který vedl Žralok. Jak je to jiné dny, to nevím, ale Žralok ten den zajišťoval, aby program pro vlčata probíhal, jak má, a řídil ostatní vedoucí vlčat. I tak se ale zdálo, že Žralok je jedním z vedoucích, kteří mají největší slovo. Když vlčata řešila nějaké konflikty, ptala se po Žralokovi, možná jsou na něho zvyklá, protože je vede přes rok, nevím. Ale bylo vidět, že má u dětí důvěru i zdravou autoritu. Má role je od Žralokovy trochu odlišná, dost komplikovaná. Prvních pár dní se dostávám do role "tyrana", pod jehož vedením roveři dostavují tábor, po večerech mám vůdčí postavení při hudebních radovánkách, v dalších dnech trávím nejvíce času s dětmi na programech, mám taky roli zásobovače a řidiče, zdravotníka, některé dny velím celému táboru, po celý tábor i rok mám status vedoucí roverské družiny, kterou mám na povel už několik let, v rámci jejího počínání mám rozhodující slovo. Je toho dost a kromě šéfování kuchyně se točím vlastně u všeho, jelikož letos jsme byly ve vedení pouze dvě. S dětmi mám převážně vztah kamarádský, mám u nich přirozenou autoritu (u roverů je to trochu složitější), ale poslouchají mě a respektují, máme volnější vztah než s hlavní vedoucí. Jsem za to ráda a jak psal Žralok, raději zastávám roli starší sestry než přísné vedoucí, děti jsou ke mně více otevřené a vstřícné. Obecně mám ve středisku roli komunikační spojky mezi vedením a dětmi, stejně tak je to i na táboře, i když v menším formátu.
+'''Tvůj program'''
+*'''Pro koho jsi měl(a) program?''' Program jsem měla pro 13 vlčat - zelenou a modrou šestku.
+*'''Jaký byl cíl tvého programu?''' Cílem mého programu bylo stmelení kolektivu - děti se měly naučit spolupracovat v týmech a rozvíjet komunikaci - správně předat informace, zapamatovat si je a předat dál, vyjadřovat se mimoslovně, rozluštit pantomima a udělat podle vyslaných informací model vesničky z přírodnin.
+*'''Zapadal tvůj program do rámce a cílů daného tábora?''' Do symbolického rámce zapadal - Asterix a Obelix. Příbuzným Galům Římané zlikvidovali vesnici, tak prosili o pomoc se stavbou nové vesnice. Na cíle se na táboře nijak moc nedá, takže k vyšším účelům program nepřispíval.
+*'''Jak reagovaly děti na tvůj program?''' Se vřelým nadšením se program nesetkal ani na začátku, ani v průběhu. První odporování bylo typu “tak ať si tu vesnici postaví sami”. Je třeba přiznat, že práci s vlčaty jsem už odvykla a znovu bych se do toho hrnout nechtěla. Neustálé ukázňování a získávání pozornosti není úplně to, co bych měla v oblibě. Na druhou stranu hned po odstartování všechny děti věděly, co mají dělat, dodržovaly pravidla, takže podle všeho zadání dobře pochopily.
+*'''Zaujal? Všechny stejně?''' Jestli zaujal nebo ne, si asi netroufnu úplně hodnotit. Určitě se našly děti, které program alespoň částečně bavil, dvě vlčata ale zatvrzele odmítala hrát a tím narušovala celkovou atmosféru a výkonnost jednoho týmu. Ještě abych to uvedla na pravou míru - během mého programu na stmelení kolektivu došlo ke vzpouře jedné šestky (a zrovna v té, která celou dobu ukázkově pracovala), která se rozhodla sesadit svého šestníka. Troufám si říct, že měly roli dlouhodobější problémy, ale že během mého programu se situace vyvinula tímto směrem, mě dost vyvedlo z míry. Můj celkový dojem z programu byl takový, že jsem jim měla dát modelínu, kterou také používali k tvorbě vesnice, a zmizet, dokud to šlo :-D Ale ne, zase tak strašné to snad nebylo. Snažila jsem se připravit program, ve kterém mám kvality - nějakou formu rukodělek - tak, aby to kluky alespoň trochu bavilo a bylo to v něčem přínosné, aby si zkusili něco nového. Tak doufám, že to pro ně nebylo příliš velké zlo.
+'''Další'''
+*'''Bylo něco, co tě na táboře překvapilo? (pozitivně/negativně)''' Možná jsem byla vůči vlčatům moc skeptická, ale mile mě překvapilo, že i bez hlídání dodržovala pravidla mého programu.
+*'''Bylo něco, co tě na táboře inspirovalo?''' Inspirací mi bylo ohraničení ohniště v tee-pee a uchovávání másla a podobných potravin, které vyžadovali chlad, v hrncích v potoce. To sice u nás nelze uplatnit, protože nemáme potok, ale třeba se to bude jednou hodit. A rozhodně se mi moc líbilo, že louka na táboření je skautům zapůjčena za pomoc u zemědělského stavení, odkud mají i pitnou vodu.
+*'''V čem byl navštívený tábor podobný tomu tvému?''' Jak již zmínil Žralok, naše tábory jsou si podobné tak tím, že jsou v nich děti všech věkových kategorií, vedoucí, spíme v podsadách, tee-pee, jedná se o 14 dní, vaříme na kamnech, jediné, co před začátkem tábora na tábořištích je, je konstrukce na jídelnu.
+*'''V čem se navštívený tábor od tvého liší?''' Snad úplně ve všem ostatním. Mají hodně dětí. Největší plus? Mají obrovské množství roverů, kteří zajišťují program - to je perfektní. Dále nemají jediného člověka, který by se staral o kuchyň, ale po dnech se střídají. U nás ani nemáme rozdělení kdo kdy povede jaký program - nejsou lidé. Nejvíce mě udivilo, že jsou skauti a vlčata oddělená - mají kus od sebe podsady, vedoucí spí v odlišných tee-pee a i jejich programy jsou povětšinou rozdílné. Je hezké, že mají pouze 3 místa, kde je možné skládat slib a že se ho smí účastnit pouze lidé, co slib už mají. To u nás probíhá naprosto odlišně.
+*'''Přijdeš na něco zajímavého z tvého tábora, co v tom navštíveném chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil? A jak?''' Jediné, co mě napadá, je to oddělení skautů od vlčat. Myslím, že by bylo přínosné, kdyby bylo více programů společných, bavili jsme se i s Žralokem o tom, že je poměrně náročný přechod z vlčat ke skautům, myslím, že takhle by se ty rozdíly daly alespoň trochu setřít, minimálně tím, že by se vlčata se skauty víc znala. Jinak mě nic nenapadá, na táboře se mi moc líbilo.
+'''Program hosta na tvém táboře'''
+*'''Podařilo se mu/jí naplnit cíl programu?''' Ke stmelení kolektivu moc nedošlo, ale je třeba zdůraznit, že to nebyla Žralokova chyba. Byl to náš teprve 2. táborový den a naše 4 vlčata nejsou skauti (1 z nich chodí teprve měsíc, ostatní jsou čistokrevní neskauti). Skauti a roveři se tedy s vlčaty neznali, nedůvěřovali jim a vlčata byla celkově strašně nesamostatná, tak jim dlouho trvalo, než přišla na to, jak ostatní správně navigovat. Doprovázela jsem první skupinu, v níž se většinu času ozývaly stížnosti na vlčata, dost často se všichni váleli na zemi, ale myslím, že program rozhodně sloužil k tomu, aby si děti zkusily netradiční činnost a alespoň na základní úrovni rozvíjeli důvěru v ostatní. Myslím, že kdyby byla hra zařazena až na konec tábora, bylo by to jiné, z časových důvodů to ale nebylo možné. Roli zde také hrálo to, že do začátku tábora jsme ani jistě nevěděli, jaké děti na táboře budeme mít.
+*'''Jak se podařilo návštěvě děti zaujmout?''' Žralokovi se podařilo děti zaujmout. Už tím, že pro ně měl program, který je pro náš oddíl dost netradiční. Dále tím, že se vedení aspoň na chvíli ujal muž, což bylo pro děti nezvyklé. Po programu s námi stavěl tee-pee, díky mu za to, čehož se účastnili 3 roveři a se Žralokem se bavili, rozhodně neměli problém ho mezi sebe přijmout a bylo to jistě přínosné pro obě strany.
+*'''Silné stránky spoluCastora (při realizaci programu) ?''' Tady je asi třeba zmínit úplně všechno, co si příprava hry vyžadovala - od přípravy programu (přivezl si už připravené všechny věci, které byly nutné, nic od nás nepotřeboval), od vybírání vhodného prostředí pro hru k vysvětlování pravidel, dohlížení na průběh hry až její ukončení.
+*'''Co by mohl(a)/měl(a) zlepšit?''' Možná uvedení do hry. Na Žralokově táboře letos probíhala hra hned od probuzení (a v jiných letech to měli propracované i se zábleskem a vím, že když na tom můžou pracovat delší dobu, je hra propracovaná od začátku do konce), což u nás nebylo možné, ale myslím, že i v našich podmínkách by šlo třeba vymyslet nějakou scénku nebo něco takového, co by zajistilo větší motivaci dětí. I když namotivovat naše rovery je úkol dost náročný a stejně by měli spoustu řečí. Zpětně hru ale hodnotili kladně a bylo na nich vidět, že byli za Žralokovu návštěvu rádi, i když to bezprostředně hned po zážitku nedávali najevo.