1 146
editací
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
(Není zobrazeno 13 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
Zde uvádím text, který je podkladem pro přednášku '''Jak připravit přednášku'''. Mám v plánu text postupně předělat a rozšířit. [[Víťa]] | |||
'''[[Otázky a odpovědi]]''' k přípravě vzdělávacích programů.<br> | |||
'''[[Literatura pro Polluxe|Literatura]]''' - didaktická a podobná literatura, některé z uvedených knih jsou v knihovně Gemini. | |||
''Poznámka na úvod: Zabýváme se zde především programy, jejichž hlavním cílem je někoho něčemu naučit. | ''Poznámka na úvod: Zabýváme se zde především programy, jejichž hlavním cílem je někoho něčemu naučit. | ||
'' | '' | ||
Řádek 35: | Řádek 40: | ||
# Vyzkoušení nanečisto, diskuze v týmu apod. | # Vyzkoušení nanečisto, diskuze v týmu apod. | ||
==Vlastní | ==Vlastní průběh přednášky== | ||
V tomto textu se zabýváme klasickou přednáškou či výkladem. Podrobněji se tématem zabývá rétorika, zde uvádím jen několik základních poznámek a doporučení (abychom třeba na něco nezapomněli): | |||
'''Obsah''' | |||
* Přednáška má obvykle klasické členění: úvod - stať - závěr. | |||
* Úvod: Navodit pozornost, uvést téma, zaujmout posluchače. Je vhodné si dobře připravit úplný začátek - oslovení, první větu. | |||
* Stať: Vlastní proslov (cca 80 - 85 % času celé přednášky), jasná struktura, přehledné členění, nejpodstatnější myšlenky a informace je vhodné zopakovat. Proslov by měl být uspořádán podle nějaké logiky, řečník by od tématu neměl skákat ke vzdáleným věcem a pak se vracet k blízkým. | |||
* Závěr: Shrnutí (např. každou klíčovou myšlenku či informaci shrnout jednou jasnou větou), konec by měl být něčím zajímavým, nejhorší je konec do ztracena. | |||
* Během proslovu je nutno sledovat čas. | |||
* Vždy je lepší mít několik myšlenek nebo informací „v zásobě“ a při projevu je nevyužít, než uprostřed času zjistit, že nevím, co dál říci.<br> | |||
'''Forma''' | |||
* Jazyk: hovořit spisovně, ale jednoduše, přirozeně (ne knižně, nepoužívat zbytečně složité termíny a cizí slova). | |||
* Hlas: mluvit přiměřeně nahlas (ale nekřičet - úměrně velikosti a vzdálenosti auditoria), zřetelně, občas změnit rytmus a hlasitost (oddělení jednotlivých částí, zvýraznění důležitých myšlenek), těmito změnami ale šetřit. Největší chyby - monotónní projev, drmolení, „kuňkání“ | |||
* Gestikulace, pohyb: přiměřeně, být přirozený, nepřehánět, pozor na rozpor slova a gesta. | |||
* Postoj, oči: vždy směrem k auditoriu, být v kontaktu s posluchači - občas oční kontakt, průběžně je sledovat (přikývnutí, výraz nejistoty, nuda - řečník reaguje např.: otázkou, zvýšením hlasu, překvapivou situací). Nejčastější chyby - koukám do zdi, do stropu, do papírů, nevšímám si publika. | |||
* Při zahájení je možné použít vtip, citát, krátký příběh - vyžaduje určitou zkušenost. | |||
* Humor, ironie: nesmí být agresivní, používat jako koření (málo, ve vhodný okamžik). | |||
'''Písemný a obrazový doprovod''' | |||
* | * Tabule - velikost, výraznost, čitelnost, uměřené použití barev. Měli bychom zajistit, aby všichni posluchači dobře viděli (lesk, krátkozrací v poslední lavici, vypsané fixy, překážející přednášející). | ||
* Kolující předměty, obrázky, papíry - mohou rušit, posluchač musí sledovat dvě věci najednou. | |||
* Papír - rozmnožený pro každého. Podle potřeby ho dostanou posluchači před nebo po výkladu. | |||
* | * Počítačová prezentace, využití dataprojektoru - platí v zásadě stejná pravidla jako při použití tabule. Obzvláště výhodné je využít tuto techniku k prezentaci materiálů, které jsou jinak velmi obtížně zobrazitelné pro všechny posluchače najednou (různé tabulky s daty, grafy a schémata, animace, obrázky). Základní chyby při použití počítačové prezentace: | ||
* | ** Příliš mnoho textu na jednom slidu | ||
** Malé a nevýrazné písmo nebo obrázky (při promítání na projektoru má obraz obvykle menší kontrast a méně syté barvy než na monitoru počítače) | |||
* | ** Přednášející pouze čte zobrazené texty | ||
** Rytmus a struktura přednášky je určena sledem prezentovaných slidů (správně to je naopak - přednášející si promyslí strukturu a dynamiku přednášky a pak tomu přizpůsobí promítání) | |||
** | |||
** | |||
** | |||
** | |||
'''Možnosti použití doprovodných materiálů''' | |||
* Zkrácený heslovitý výklad - viz tento text - nejběžnější způsob, ústní výklad rozvíjí a komentuje napsané teze. | |||
* Ilustrace, grafy, schemata - jednodušší i složitější obrázky, stejný může být i na tabuli, přednášející vysvětluje a komentuje obrázek, posluchač si může dělat poznámky přímo do textu. | |||
* Grafické znázornění osnovy tématu - myšlenková mapa, tabulka - umožní lepší pochopení tématu jako celku a souvislostí, může ušetřit spoustu času a nejasností posluchači. | |||
* Podrobný text přednášky - používá se hlavně pro ušetření času - přednášející vysvětlí podstatné body a souvislosti, zbytek si posluchač přečte. | |||
* Ucelený text, který tematicky souvisí s přednáškou - při širokém tematu a nedostatku času - částečně nahradí další přednášku. | |||
* Seznam literatury - může být doplněn krátkými anotacemi, vhodný vždy. | |||
Poslední tři materiály mohou být rozdávány až po přednášce. Rozdají -li se předem, mohou odvést pozornost od přednášky samotné. | Poslední tři materiály mohou být rozdávány až po přednášce. Rozdají -li se předem, mohou odvést pozornost od přednášky samotné. | ||
{{Autorská licence}}<br><br><br> | {{Autorská licence}}<br><br><br> | ||
[[Kategorie:Čítanka pro instruktory]] | [[Kategorie:Čítanka pro instruktory]] | ||
[[Kategorie:Pollux_2008]] | |||
[[Kategorie:Pollux_2011]] |
editací