Uživatel:Spalek/Blog: Proč nebudu přednášet na Elixíru
Proč? Čím jsem starší, tím méně mi vyhovuje superklipovitost řady skautských seminářů. Plocha (řádově) 45 minut má svá jasná omezení a je použitelná jako součást uceleného pásma na sebe vzájemně navazujících programů nebo jako prostor pro nějaký úzce vymezený, zpravidla značně odborný vstup. Ale i při maximální snaze si neumím představit třičtvrtěhodinový blok o plánování v zadaných podmínkách. Sejdou se tam lidé, kteří budou mít velmi rozdílnou zkušenost s plánováním (skautským i jiným). Lidé, kteří ještě před čtvrt hodinou seděli každý na jiném programovém bloku a jsou naladěni každý jinak. A teď obsáhni během 45 minut problematiku tak komplikovanou a rozsáhlou, jakou je plánování.
Nejen, že to neumím, já jsem přesvědčen, že to nejde. Že není v takovém čase možné dodat účastníkům program, který by je skutečně obohatil a posunul dál, rozšířil jim obzory a změnil přístupy k věcem. A o to jde při plánování především. Naopak hrozí, že uvedený program bude kontraproduktivní - že si účastníci odnesou v hlavě ještě větší guláš, než s jakým přišli, nebo naopak nebezpečnou představu, že teď už to chápou. Protože nijak nezpochybňuji, že je možné ve 45 minutách dodat program, který bude účastníky bavit a poskytne jim potěšující pocit, že se o plánování něco naučili. Sice falešný, ale přesto hřejivý. To bych uměl, ale nechci to dělat.
Abys mi dobře rozuměl - já se nevyhýbám tomu, abych někoho učil plánovat. Ale plocha potřebná pro motivační a teoretickou část představuje zhruba 3 hodiny a pokud to má být i s praxí, tak jsme asi tak na 10 hodinách. A ještě je to rychlokurz. A taková věc nemá smysl na semináři/setkání, kam přijedou lidé naladění na to, že chtějí oběhnout co nejvíce témat, potkat se s co nejvíce účastníky, přivonět si támhle a čuchnout si semhle.
Zpětnou vazbu si umím představit ve 45 minutách ryze technicky. Tedy program o tom, jak zpětnou vazbu dělat. Jenže takové povídání musí být součástí mnohem hlubšího kontextu o tom, k čemu je to dobré, proč to dělat, jaká to má úsilí, jak to učinit součástí všedního dne atd. A jsme zase někde jinde než u 45 minut. Na metodiku (cíle a prostředky) pro čekatele to platí v bledě modrém stejně.
Možná že jsme tento trend v současném skautském vzdělávání pomohli odstartovat my na Gemini. Našemu kaleidoskopu třičtvrtěhodinových bloků vytýkají kritici (i z vlastních řad) klipovitost již dlouho. Nicméně tam je to alespoň částečně vyváženo tím, že se jedná o skupinu účastníků, která spolu "žije a pracuje" (v celkovém úhrnu) skoro tři týdny a minimálně někdy ke konci školy by jim ta roztříštěná změť dojmů, informací a naučených postupů měla secvaknout dohromady a vytvořit jim plastický a mnohovrstevnatý obrázek. A ten by jim měl pomoct při jejich dalším činovnickém působení. Mimo jiné proto, že snažíme co nejlépe vzájemně vyladit obsahy jednotlivých programů a pořád mít na paměti ten výsledný cílový obrázek. Přesněji řečeno by ho měl mít na paměti každý, kdo jakýkoliv program připravuje.
Nechci, abys to chápal jako kritiku vašeho snažení. KAŽDÉ setkání je přínosné a NĚCO si nepochybně účastníci odvezou. Ale ne to, co bych jim uměl dát já.
Měj se a hodně zdaru.
Špalek
Vysvětlení ke shora uvedeným řádkům
Obrátili se na mě pořadatelé Elixíru s nabídkou spolupráce. Konkrétně jsem byl osloven, zda bych neodpřednášel tyto programy:
Máme plán
- typ: odborný
- délka: 45 min
- cílová skupina: obě (starší - vůdci, mladší - čekatelé)
- vymezení programu: plánování v činnosti oddílu, stanovení priorit, cíle, a jejich naplňování
Cíle a prostředky
- typ: metodický
- cílová skupina: mladší - čekatelé
- vymezení programu: co to je, jak s nimi pracovat, praktické příklady
Používáme zpětnou vazbu
- typ: odborný
- délka: 45 min
- cílová skupina: obě (starší - vůdci, mladší - čekatelé)
- vymezení programu: Proč, kdy, jak - ukázkové příklady, různé druhy a způsoby zpětných vazeb
Po zralé úvaze jsem nabídku odmítl, i když svým způsobem s lítostí. A protože důvody svého odmítnutí považuji za poněkud obecnější a mající vztah i ke Gemini, dovolil jsem si poněkud exhibicionisticky sám sebe zde ocitovat. Konec konců, budiž to třeba podklad k diskusi či polemice, bude-li chtít někdo diskutovat nebo polemizovat.
Diskuse
Ahoj Špalku, to co tu píšeš je velmi zajímavé, ve většině případů s tebou souhlasím. Zajímalo by mě, jaký v tom případě máš pohled na akce typu Elixír (CVVZ..)- jaký jejich smysl? A mají ho vůbec? Co si myslíš o tom, jak mohou takové akce přistoupit k účastníkům aby jim daly to co je v jejich rozsahu možné nejlepším způsobem? (samozřejmě to není jen otázka na Špalka, zajímá mě názor každého dalšího čtenáře) Díky Brepta
Ahoj Brepto. Ano, myslím si, že takové akce mají smysl. Je ale třeba dobře zvažovat, jaké programy zařazovat. Organizátoři velkých akcí často chtějí - logicky - aby program byl atraktivní a účastníci odjížděli spokojeni. Ale to přeci není konečným cílem takových akcí. Velké akce by měly využít především toho, že jsou velké, nechat účastníky prožít pocit velkého společenství, poskytnout prostor pro výměnu názorů a myšlenek. Přednášku o plánování mohou slyšet lidé kdekoliv. Dokonce bude asi užitečnější, když ji uslyší doma mezi svými. --Spalek 15:42, 16. 4. 2008 (CEST)