Historie Gemini/Nejlidnatější ročník: Porovnání verzí

Když chyběla reflexe tehdy, můžeme ji s přihlédnutím k historické významnosti učinit aspoň stručně teď. Rozhodující průlom k přijetí televize na Gemini sehrála totiž událost, která sice opravdu dobře všem předvedla sílu médií, ale dodnes je spojována s tradováním omylu. Na tomhle ročníku si totiž lidé starající se o materiální zabezpečení včetně jídla (určitě tam byl Špalek a Maru) vymysleli opravdu riskantní originalitu: že obědy budou jen "lehké" a pořádné jídlo bude až k večeři. Když se ale třetího dne vzmáhala mezi lidem lehká nevolnost z tohoto uspořádání, zcela logicky jsem to učinil obsahem televizní ankety. Nejen chudák Vizír (coby šéf kuchyně), ale i dalších šedesát převážně pobavených účastníků Gemini pak večer v televizi (''nezávislé geministické'') vyslechlo souvislý nářek na to, že s tím jídlem je už opravdu třeba něco udělat. Řešení bylo celkem nasnadě a bylo přijato hned další den po odvysílání: vrátit se k tradičnímu pojetí, kdy hlavní jídlo je opravdu už na oběd. Ale dodnes někteří (''postižení'') šíří fámu, že jsem tu anketu zmanipuloval. Ale já jsem opravdu marně v těch dvou desítkách vyjádření hledal nějaké, které by onen jídelní experiment pochválilo :-)

Každopádně rozhodující zásluhu na úspěchu GEMINI TV měl John, kameraman, Pedrův kamarád, který byl mimořádně kreativním a technicky zdatnýcm tvůrcem. Zvlášť, když si uvědomíme, že pracoval ještě s analogovým záznamem v naprosto technicky primitivních poměrech, bylo to, co se nakonec vysílalo, malým zázrakem.

Určitým důsledkem bylo i vytvoření rozhlasového pořadu pro seriál Výzvy přítomnosti, který jsem tehdy na Radiožurnálu Čeksého rozhlasu každý týden vysílal. Pro jeho jeden zářijový díl jsem využil rozhovory natočené během letního běhu Gemini a pak je se Špalkem ve studiu "smíchal" v mimořádně povedený pořad o současném českém skautingu.