O vzdělávání v Junáku a jeho přenositelnosti

Z Gewiki

O vzdělávání v Junáku a jeho přenositelnosti[editovat | editovat zdroj]


Dřív nebo později se každý z nás bude muset začít poohlížet po nějakém zaměstnání. V životopise do kolonky zájmy většina z nás napíše skauting a tím to končí. Nedalo by se to ale udělat jinak a získat tak o něco více?


Pojďme se nejdřív tedy zamyslet v čem je naše výhoda - Co umíme? Co není úplně běžné >


Plánování a strategické uvažování – Jste členy střediskové nebo oddílové rady? Plánujete? Pokud ano, tak máte hned první výhodu. Plánování a dlouhodobá strategie je disciplína, která se na většině škol nevyučuje, a přitom ji budete potřebovat ve většině zaměstnání. Schopnost jasně definovat cíle a prostředky jak k nim dojít často rozhoduje o úspěchu nejednoho projektu.

Pedagogicko-psychologické znalosti – součástí každé vůdcovské zkoušky jsou základy pedagogiky a psychologie, toho využijete, zejména pokud svou kariérou míříte k práci s dětmi, ale jistě to ocení i ostatní zaměstnavatelé.

Schopnost týmové práce – zní to jako hezká fráze, ale ve většině zaměstnání budete muset s někým spolupracovat. Tato schopnost ale spoustě lidem chybí – často ji totiž neměli kde získat. Ve škole se každý soustředí sám na sebe a své výsledky a do jiných dlouhodobých aktivit se většina lidí nezapojuje. V tomto směru české školství začíná, dělá dělat první nesmělé krůčky a snaží se lidi zapojovat do společné práce v rámci různých školních projektů, ale uznejte sami co je lepší – jeden školní projekt nebo roky spolupráce při vedení oddílu.

Koučing a mentoring – rozhodně nechci tvrdit, že jsme v tomto směru nějakými přeborníky, ale opět je to schopnost, kterou při vedení oddílu musíte používat téměř pořád.

Vedení lidí – je vám 20 a vedete oddílovou radu, je Vám 23 a vedete středisko? Kolik vašich spolužáků ze školy má takovouto zkušenost? Jasně – o vedení lidí byly napsány stovky knížek a příruček, ale řeknu Vám, že ve skutečnosti je leckdy leccos jinak a osobní zkušenost je v tomto směru těžko nahraditelná. Navíc vedení lidí na dobrovolnické bázi je i zkušenými manažery vnímáno jako výrazně vyšší level než je vedení zaměstnanců. Pokud tedy ukočírujete oddílovou radu, tak pár kolegů v práci určitě také zvládnete.

Komunikace – většina lidí primárně komunikuje se svými vrstevníky a lidmi z podobných okruhů odkud sami pochází. Ve skautské praxi ale běžně komunikujeme s úřady, rodiči, sponzory a kdybychom to dělali špatně tak se nám může stát, že v oddílech nebudeme mít žádné děti, nebo prostě nebudeme mít klubovnu. Touto asymetrickou komunikací opět získáváme velmi dobrou zkušenost využitelnou v budoucím zaměstnání.

Krizový management – většina skautů ani netuší, že něco takového umí. Procitnutí přichází, jakmile Vám na táboře louku vyplaví velká voda, nebo vítr strhne stany – v tu chvíli se ve vás probudí krizový manažer skvělých rozměrů.

Skauting nám tak vlastně může velmi pomoci při získávání práce a následně i třeba při kariérním postupu. Jde jen o to zamyslet se nad tím, co umíme a umět to správně přetlumočit do personalistických pojmů.


A jak by to třeba mohlo v životopise vypadat, pokud máte vůdcovský kurz:

Absolvování intenzivního třítýdenního kurzu zaměřeného na vzdělávání a rozvoj osobnosti zakončený závěrečnou zkouškou s certifikací MŠMT. V rámci příprav absolvované programy zaměřené na personalistiku, pedagogiku, psychologii a strategické plánování.


Jak to vidí Špalek – ředitel Městské knihovny v Praze a vůdce VLK a ILŠ Gemini se můžete podívat na přiloženém videu >>> https://www.youtube.com/watch?v=HG2gg0MN9nI


Co by šlo doplnit:

Hospodaření - Při vedení oddílu spravujeme majetek a podle rozpočtu hospodaříme, když se započítají i tábory, s rozpočtem v řádu statisíců; nejen že v neziskovém sektoru musíme s penězi umět hospodařit velmi efektivně, ale se zvládáme připravovat vyúčtování, často podle projektů (tj. akcí) a ještě se mimoděk naučili administrovat financování z veřejných zdrojů, protože většina oddílů resp. středisek je financována částečně z dotací a grantů státu a samosprávy.