Gemini 2017/Pozorování/Pája

Z Gewiki

První velké dilema, které jsem řešil v rámci úkolu Pozorování bylo rozhodně to, koho si mám vlastně vybrat (protože adeptů bylo nemálo) a jakým způsobem se vybranému jedinci věnovat. Nakonec jsem se ale i já rozhodl a budu psát o chlapci, kterému můžeme říkat třeba Honza.

1. Základní údaje

Honza je čerstvý skaut, je mu tedy dvanáct let a vybral jsem si ho z důvodu zhoršení chování v oddíle. Ještě před rokem či dvěma byl příjemný, poslušný člen, ale přibližně od začátku školního roku je to s ním výrazně složitější - možná je to nastupující pubertou, špatným vzorem jednoho z mladších skautů, se kterým se poslední dobou dost bavil, vlivem školy. Faktorů je více, ale zhoršení pozoruji hlavně v chování k ostatním členům.

2. Fyzický vzhled

Honza je relativně šikovný na sporty a většinou bývá slušně připravený i na naše akce. S tím tedy souvisí, že není ani obézní a ani přespříliš vychrtlý. Zároveň je ale obecně vzato dost nemotorný a nešikovný na běžné skautské činnosti. O sebe samotného nepečuje nějak výjimečně, spíš tak průměrně.

3. Psychika

Co se týče mentální úrovně, tak musím říci (bez jakéhokoli náznaku urážky), že není vždy nejbystřejší, což je ale nejspíše dosti dáno i rodinným zázemím, kterému se budu věnovat níže. Za velký problém považuji to, že je velmi snadno manipulovatelný a ovlivnitelný - to je další jádro potíží. Motivace je u Honzy trochu netypická, protože skutečně nevidím téměř žádnou vnitřní motivaci, vpodstatě vždy je třeba vnějších pohnutek. Většinou není zvídavý, o nic se více nezajímá. Na druhou stranu musím říci, že ve škole problémy nemá. Povahou je to bezesporu introvert, občas bývá trochu osamělý a zakřiknutý. Velmi často se stane, že je k něčemu "ukecán" a pak toho lituje, což prožívá spíše vnitřně, ale moc dlouho mu lítost nevydrží.

4. Schopnosti a dovednosti

Honza zpívá ve sboru a hraje na flétnu. Co se ale týče jemné motoriky, tak v té zrovna nevyniká. Obecně bych řekl, že je spíš orientovaný na sporty než na umělecké vyžití (i přes navštěvování kroužků). Ve škole ho baví matematika a tělocvik a žádné skutečně výrazné problémy nemá.

5. Sociální dovednosti

V této oblasti už se dostáváme k jádru problému. Navazování vztahů je pro Honzu dost velká potíž, natož plnohodnotnějších vztahů. Občas bych řekl, že si neuvědomuje základní strukturu a logiku vztahů mezi chlapci. Například se občas z tichého, ale přátelského kluka stane na chvilku zlosyn, opravdu je to třeba jenom jedna hloupost, která ale vztahy s jiným členem významně poznamená. Jak jsem psal i výš, tak je dost tichý a zakřiknutý, což možná je i důvodem, proč se jednoduše nechá zmanipulovat, aby do nějaké skupiny patřil.

6. Rodinné zázemí

Právě rodinu považuji za hlavní potíž. Honza pochází z rozvedené neúplné rodiny, ani finančně na tom nejsou zdaleka nejlépe. Bydlí se svou matkou, která na něj ale nemá úplně moc času (jakožto matka samoživitelka) a tak tráví spoustu času s babičkou. Rozvedená rodina je vždycky smutná situace a v tomto případě žije Honza v takovém prostředí většinu svého života, což ho dle mého názoru silně poznamenalo. Jeho matka je velice tichá osoba, introvertní, nijak nevybočuje z řady.

7. Dítě v oddíle

Honza se baví se svou skupinkou, ale jedná se o takové zvláštní přátelství, které se mi zdá velmi křehké. Problém je, že Honza sám moc kontaktu nevyhledává a to jak s vrstevníky, tak s námi vedoucími a tráví spoustu času na mobilu (ne na výpravách, byť by rád). Je tedy dost izolovaný. Sám o sobě je dost nesamostatný, ale když je mu řečeno, co přesně má dělat, je toho dost dobře schopný. Vztah ostatních k němu je většinou neutrální až mírně přátelský, ale nic víc.

8. Opatření

Co se týče toho, jak bych mohl situaci změnit, tak bych se chtěl pobavit s matkou o tom, jak se mu vede v dalších kroužcích. Téma už jsem nadnesl na oddílové radě, ale nedošli jsme k žádnému konkrétnímu opatření - rozhodně chci prodiskutovat, jak se k němu jako vedení budeme chovat a je třeba to striktně dodržovat. Za mě bych chtěl dát řeč s rádcem samotným a pak s "lídry" družiny, kteří mají možnost ho pozitivním způsobem začlenit do fungování družiny (tedy jinak než kdyby pomohl někoho zmlátit). Chtěl bych ho také převést do starší skupiny, kde by mohl najít více spřízněných duší. Také si myslím, že musíme více zapracovat na motivaci, zjistit, co ho zajímá (o což se snažím už drahnou dobu a marně) a zařadit do programu i toto jeho skryté zaujetí. Také bych mu chtěl předat více zodpovědnosti, měl by dostat nějakou funkci, která by mu pomohla vyniknout v očích jeho i ostatních.

ODMĚNY A TRESTY

Budu popisovat dosti klasickou družinovkovou situaci - Honza ve chvíli, kdy byl zavelen nástup družiny dělal nekalosti a docela nepěkně pošťuchoval vedle stojícího člena. Po jednom napomenutí se konflikt na okamžik vyřešil, ale zanedlouho zase pokračoval. Rozhodl jsem se tedy použít v našem oddíle dosti zažitého trestu - tedy, že si má Honza dát deset dřepů. Řekl jsem mu, proč mu tento trest udávám a co mi tedy vadí, čeho bych chtěl aby se pro příště vyvaroval.

Mým záměrem bylo v dané situaci ukázat, co je špatné a co dobré, ukázat z nadsázkou "z pozice silnějšího", že chovat se nepěkně k ostatním se prostě nedělá. Další záměr jsem sledoval i v rámci skupiny, kdy i ostatní vidí, že při porušení našich pravidel, která platí pro každého, nastává trest a v praktickém hledisku například oddálení zábavy v podobě další hry, protože zbytek musí čekat než si hříšník dokončí svůj trest. Následky jsou těžko předpověditelné, ale řekl bych, že Honza si ze situace mohl odnést to, že narušování družinovky bude potrestáno, dalším následkem by mohl být změněný vztah k autoritám, ve kterých může nyní vidět jistého arbitra vztahů mezi ostatními členy, ale také toho s bičem, který dohlíží, aby vše dělal správně.

Mé pocity byly vcelku jasné. Nemám rád, když mě někdo přímo narušuje a tudíž jsem měl pocit drobné frustrace, že někteří členové nejsou schopni chvíli udržet pozornost a vyslechnout pravidla. Posléze jsem měl pocit únavy a možná zbytečnosti celého trestu, který by, v jiné, klidnější situaci, mohl být řešený i jen rozhovorem s Honzou.

Co se týče mých vztahů s Honzou, tak věřím, že jsou na dobré úrovni, protože se i přes podobné občasné situace snažím s ním mluvit na dalších akcích otevřeně a přátelsky, což dává i smysl, protože k předchozímu trestu mě nevedl hněv. Nemyslím si tedy, že by se náš vztah po tomto trestu nějak viditelněji změnil.

TÁBOROVÉ POZOROVÁNÍ

Rozhodl jsem se nedělat úpravu mých dojmů z pozorování během letních měsíců a zařadit táborové pozorování jako samostatné, protože se přece jenom jedná o dost odlišné prostředí a dost věci bylo na táboře odlišných od běžného stavu.

Na táboře se totiž Honza choval velmi slušně, díky rozdělení po stanech si našel nového dobrého kamaráda a docela dobře se začlenil do táborového života, byť stále zůstal více na okraji kvůli své neprůbojnosti. Co se týče například znalostí a dovedností, obávám se, že velký posun neučinil, ale dle všeho se mu tábor moc líbil a našel si nové kamarády, což je myslím nedocenitelné, navíc takové, kteří sami byli v té době relativně na okraji skupiny. Sice je tam jistý náznak vytváření skupiny asociálů, což je ale myslím stále mnohem lepší, než několik osamělých asociálů, navíc to dobře působí jako prevence šikany.

Posun je možná částečně dílem toho, že kluk, který Honzu dost negativně ovlivňoval teď několik měsíců nebyl ve skautu a ani na táboře. Nejspíš začne opět chodit od září, takto ale máme alespoň čas se na to více připravit a myslím, že tím, že Honza ztratil kontakt nám to dává dost nového manévrovacího prostoru, abychom na ně oba mohli kladně a intenzivně působit v dalším školním roce.