Gemini 2015/Pozorování/Hippo

Pozorování dítěte

Gemini 2015. Autor: Martin Hippo Hroch

Úvod

K pozorování jsem si vybral dítě, které mi bylo do jisté míry nesympatické. Na schůzkách jsem posledního půl roku moc nebýval, protože aktuálně nevedu družinu. Pozorování jsem provedl během 5 schůzek, z nichž na třech jsem jen „pozoroval“ a na dvou jsem i chystal část programu, kterého se dítě zúčastnilo, takže jsem s ním byl v přímé interakci. V rámci tohoto období také byla má výprava, na které se z části dítě podílelo jako rádce. A protože mě už nebaví psát slovo dítě, budu psát skaut Sádra :-)

Sádra’s CV

Sádrovi bude o prázdninách 15 let. Náš družinový systém je netradiční, nemáme klasické šestky, takže jsme až do Nového roku Sádru nezapojovali do programu (přípravy a vedení). Byl prostě skaut, pro kterého někdo chystá schůzky i výpravy. Já jsem začal s projektem až ve chvíli, kdy už čas od času dostal nějaký menší úkol. Sádra je ve skautu asi 7. rokem. Je vysoký a silný. Doma prý posiluje. Pečuje o sebe dobře, což se dá přisoudit tomu, že je tak trochu frajírek v pubertě. Na minulém táboře byla hra, kde kluci chodili bez triček a bylo to celkem divadlo (tedy pro vedoucí). Myslím, že je přesně v tom věku, kdy si začíná uvědomovat sám sebe – což před rokem nebyl a proto jsme ho nevzali do vedení. Oproti svému kamarádovi z družinky, který je snad o rok starší, si velmi zakládá na názoru ostatních na něj. To druhé dítě prodělalo za poslední rok obrovský vývoj, kdy se z dítěte s naprosto impulzivním chováním stal, téměř bych řekl, muž; péče o svůj zevnějšek, nebo co si o něm myslí druzí, mu však příliš na srdci neleží, což je u Sádry přesně naopak: zde se z dítěte stal člověk, který má neustálou potřebu se předvádět, přičemž jednotlivé projevy nemá pod kontrolou – jednou je to celkem povedený vtípek, podruhé naprosto nemístná a velmi vulgární poznámka nad kterou se všichni pozastavují. Fyzické vlastnosti: vysoký, obratný, silný a vytrvalý, tyto vlastnosti však neprojevuje rád a neplýtvá energií Psychické vlastnosti: tichý, vědomý si své síly, flegmatický (ironický), sebevědomý, vychloubačný, potřebuje se ke všemu vyjádřit a vše odlehčovat, vždy klade mírný odpor k jakémukoli zadání (objevuje hranice?), když se rozhodne, tak „funguje“ dobře,

Rodina a zázemí

Bydlí v domě v příměstské oblasti, jeho o 4 léta mladší bratr Mařenka chodí také k nám do Mustangů. V jejich domě je i babička, ke které chodí často na návštěvu (myslím, až moc často). Rodinné vztahy mají dobré. Sádra si rozumí víc s matkou, otec je na ně celkem přísný (výpravy mají povinně, minule když jsme jeli na jeden den tak říkal, že nebudou potom doma, ale že určitě dojdou pěšky – další 2 km). Jeho vztah k Mařence je takový, že jej dokáže často ovládat, aby udělal to, co chce. Jak jsem na to přišel: po výpravě jsme potřebovali několik skautů na úklid a věděli jsme, že jejich rodiče nejsou doma, tak jsme je požádali o pomoc. Sádra však chtěl jít ještě před návratem rodičů do města s kamarády. Mařenka naopak nesmí chodit sám po velkém městě. Měli jsme sraz za 1 hodinu, aby si stihli zanést domů velký batoh a vrátit se. Nicméně jsem se potom dozvěděl, že Mařenka nepřišla, protože po cestě začal pod nátlakem bratra brečet a tak ho Sádra nechal doma (=nechtěl se s ním zdržovat a také ho potom doprovázet zpátky domů). Ještě mají druhou babičku, ke které jezdí tak často, že se to velmi často překrývá s termínem výpravy… (?) Mají dobré materiální zázemí, oba rodiče jsou dlouhodobě zaměstnaní, mají zahradu…

Dítě v oddíle

Sádra je kluk, který bude podle mě dobrým rádcem. Je velmi výrazný a poutá na sebe pozornost ostatních. Asi nejvýznamnější čeho jsem si na něm všiml je, že objevuje tzv. hranici mezi odvahou a drzostí. Nejen ve skautu, ale i ve vztahu k rodičům. Oba rodiče jsou důstojní a pečliví lidé, takže jeho výchova je myslím dobrá. Ale nyní je ve věku, kdy chce objevit sám sebe. Poutání pozornosti se projevuje právě výše zmíněnými nemístnými poznámkami… Příklad: hrála se hra „Nikdo o mě neví, že…“ – hráč řekl něco, co o něm nikdo neví (nebo si to alespoň myslel) a ostatní měli říci, jestli je to pravda či ne. Sádra neustále podával velmi extrémní otázky i odpovědi – „nikdo o mě neví, že nosím slipy, že si chodím k babce na sladké, jsme chodily s XY na pole krást cukety.“ „V jídelně máme na výběr ze dvou jídel, jedno je hrozné a druhé ještě horší…“ Přitom to podává stylem, který je jakoby skromný, což je v protikladu. Nyní se stává rádcem. Nejsem si úplně jistý, jaký postup by byl vhodný pro tuto situaci: ve družině jsou tři, kteří mají stejný věk a schopnosti. Už v minulosti se nám stalo, že jsme takovou trojici / čtveřici separovali – šli k jiným družinkám – a stalo se to, že původní družina zanikla a separováním ty tři skauty přestala činnost bavit a odešli. I v tomto případě mám pocit, že Sádru skautování baví zejména kvůli přátelství s jedním či dvěma kluky. Ale do jisté míry to asi bere ze setrvačnosti, navíc tam má mladšího Mařenku. Sádra je vůdčí typ, ale nejsem si jistý, jestli ho dokážeme udržet. Z nikým z vedoucích nemá příliš vřelý vztah – spíš jsou vztahy formální. Vedoucí ho berou jako frajírka, což je pochopitelné, ale na druhou stranu on za to nemůže. Otázka je, proč je takový: jestli to je jen tím věkem, nebo je v tom něco jiného (např. bratr – ale ten je o dost mladší, než aby si před ním potřeboval něco dokazovat). Vedoucí také dost změnili názor na jeho schopnosti během posledního roku, začali ho brát víc jako vedoucího než jako dítě, ale přitom kromě duševního stavu se jeho schopnosti (skautského vedoucího) neměly šanci jakkoli rozvinout (např. na kurzu, spoluorganizováním výprav a schůzek) takže podle toho potom vypadalo i když jsme mu na výpravě zadali samostatnou práci. To zpětně ovlivňuje názor vedoucích a vede k následujícímu:

Zásadní otázka kterou si kladu:

Je Sádra ironický, bystrý a skrývá své schopnosti a inteligenci úmyslně NEBO je jednoduchý, bez ambic a proplouvač životem? Opět mám přirovnání k jinému skautovi od nás (můj dobrý přítel, asi o tři roky mladší než já). Když jsem přišel do Mustangů, tak byl ještě dítě. Potom vedoucí, u něhož se velmi zřetelně tloukly dvě povahy: první byla bystrá (všemu rozuměl, dokázal být kreativní a akční, motivovat ostatní) a druhá ironická – „jako když vyleze mírně podnapilý králík z nory v půl třetí odpoledne a diví se že svítí Slunce a co že to vlastně to Slunce je?“ Věčně neučesané vlasy, výraz typu „jsem jen taková trubka“. Většina starších si mysleli, že je opravdu prostě takové trdlo, dokázal nás vždy pobavit svou jednoduchostí a jakýmsi přirozeným šarmem, ale bylo to spíš pobavení tzv „k pláči“. Takovou měl pověst a asi do 22 let. Tento borec je dnes ve 3. ročníku práv a je velmi schopný vedoucí i zodpovědný člověk. Jakobych viděl v Sádrovi to samé. Člověk nikdy neví, co si o něm má myslet. Ale rád bych to zjistil, protože TEĎ nebo NIKDY. Buď se nám podaří to rozlousknout a budeme vědět na čem stavět, nebo jedno skončí a to by byla škoda. Už jen proto, že by pravděpodobně odešli s ním i další, a ve vedení vznikla by velká věková mezera.

--Hippo (diskuse) 20. 6. 2015, 15:02 (CEST)