Gemini 2015/Pozorování/Anna

K pozorování jsem si vybrala Lenni, roverku, která se k našemu kmeni přidala teprve před třemi měsíci. Rovnou s námi vyrazila na tábor, takže jsem měla možnost jí více poznat. Lenni je 16 let, právě dokončila 2. ročník šestiletého gymnázia a do oddílu jí přivedli kluci, se kterými se zná ze školy.

Na první pohled je Lenni příjemného vzhledu a na každého se usmívá. Ničím příliš nevyčnívá. Je drobnější postavy, ani hubená ani tlustá. Není přímo sportovní typ, ale sportům se nevyhýbá. Je vždy upravená a snaží se jít stylově s dobou, ale nijak výrazně se nelíčí. I na táboře dbá o to, aby byla k světu – nosí proto spíš módní než funkční oblečení.

Lenni je klidná, přátelská holka, která nezkazí žádnou legraci. Sama od sebe se příliš neprojevuje, je tichá, ale když jí člověk osloví, dokáže se rozpovídat. V oddíle se velmi rychle se všemi skamarádila a do skupiny zapadla. Kluky už znala ze školy a holky jí velmi rychle přijaly. Snaží se s každým vycházet a všechny spory urovnat. Své pocity nedává příliš najevo, ale zdá se vyrovnaná. Je přemýšlivá, nemá problém říct nahlas svůj názor, ale moc se neprosazuje a spíš se podřídí většině. Není příliš soutěživá, do programu se pouští hlavně proto, aby zapadla a nezkazila zábavu. Přestože ve skautu nevyrůstala, zdá se, že jsou jí skautské principy vlastní. Když jsem se s ní bavila o skautském zákoně a slibu, měla to v hlavě srovnané.

Lenni je spíše kreativně založená – ráda kreslí a tvoří, je manuálně šikovná. Ráda by se stala architektkou. Na drsné sporty moc není, ale několik let závodně tancovala. Během roverského tábora byla nemocná, tak víc odpočívala a fyzicky náročnějších programů se neúčastnila, ale neřekla bych, že by se jim všeobecně vyhýbala. Žádné vypjaté situace jsem s ní nezažila, takže nedokážu říct, jak je odolná a jak by se zachovala. Je studijně schopná, studuje slušný gympl v našem městě a má ambice jít na vysokou školu. Ve volném čase doučuje angličtinu, protože je díky tatínkovi bilingvní. Dále tráví čas hlavně s kamarády a v poslední době taky na vlčáckých schůzkách a výpravách. Všeobecně vyhledává spíše klučičí společnost a kluci mají tendenci se do ní zamilovávat. :) To v oddíle vytvořilo docela složitou situaci, ale kupodivu se nakonec vyřešila celkem v klidu, po tom, co si to s nimi vyříkala.

Lenni žije v našem městě v rodinném domě sama s mamkou a psem. Jsou ekonomicky zajištěné, také díky tomu, že má Lenni pravidelné brigády. Rodiče jsou už od jejích pěti let rozvedení a nestýkají se. Otec je Angličan, žije v zahraničí a nemají moc dobré vztahy. Za otcovou rodinou do severní Anglie ale pravidelně každý rok jezdí. S mamkou má velmi blízký vztah, i když se samozřejmě také hádají.

Než přišla Lenni do našeho oddílu, jezdila na tábory s tanečním kroužkem. Jak ale sama říká, bylo to něco úplně jiného, spíš soustředění než tábor. Skautský program i kolektiv se jí zamlouvá mnohem víc. Dřív než přišla do oddílu, začala chodit na schůzky vlčat. Zaujalo jí, že se její drsní spolužáci starají o děti a proto se s nimi šla na jednu schůzku podívat. Pak už u vlčat zůstala. Její pomoc u smečky je velmi cenná, protože je spolehlivá a pečující. Když je potřeba dokáže kluky okřiknout a usměrnit a oni jí mají rádi. Zatím je u oddílu spíš pomocnice, uvidí se, jak jí půjde program aktivně připravovat. I na táboře byla ochotná vždy pomoct, když bylo potřeba.

Na táboře jsme řešili dvě otázky. Za prvé jsme se mezi vedoucími trochu pohádali kvůli tomu, jestli by už po třech měsících měla slibovat. Nakonec se to vyřešilo a Lenni odslibovala. Do budoucna jsem tedy zvědavá, jak se bude ve skautu vyvíjet, jak se sžije se skautskými principy a jak se jí bude dařit to dále předávat vlčatům. Druhým problémem bylo zmíněné zamilovávání se kluků. To doufám, že se jí podaří vyřešit a kluci kvůli tomu nepřestanou k oddílům chodit. Jinak si myslím, že je to bezproblémová holka, která už mezi nás zapadla a doufám, že jí její nadšení dlouho vydrží!