Specifické vývojové poruchy učení
Z Gewiki
Obsah |
Specifické vývojové poruchy učení = souhrnný název pro níže uvedené poruchy (vývojové: začínají se výrazně projevovat až v určitém vývojovém období, po pubertě mizí vs. možná rezidua).
Dyslexie = porucha osvojování čtenářských dovedností, je nejčastější
Dysgrafie = porucha osvojování psaní, postihuje grafickou podobu písemného projevu, čitelnost, úpravu
Dysortografie = porucha osvojování pravopisu, osvojování a aplikace gramatických pravidel je postižena druhotně, z 95% se vyskytuje ve spojení s dyslexií
Dyskalkulie = porucha osvojování matematických dovedností
Dyspraxie = porucha, která postihuje osvojování, plánování a provádění volních pohybů
[editovat] Příčiny SPU
- drobné poškození mozku – hlavně problémy při porodu
- dědičnost
[editovat] Výskyt v populaci
- nejčastěji udávaný údaj je 10% v populaci, v ČR 2 – 4% (cca 4 děti ze 100)
[editovat] SPU a inteligence
- běžná poradenská praxe při diagnóze vychází z rozdílu mezi intelektovým a čtenářským výkonem, zdůraznit, že tyto poruchy nemají žádnou přímou souvislost s intelektem
[editovat] 1. Specifické projevy jednotlivých poruch
[editovat] Dyslexie
- obtížné rozlišování tvarů písmen (a těch, co si jsou podobná)
- nedodržování správného pořadí písmen ve slabice, či slově
- vynechávání slov, písmen, slabik ve slovech
- dvojí čtení, neschopnost čtení s intonací
- nepochopení obsahu čteného textu
[editovat] Dysgrafie
- dítě nedovede napodobit tvary písmen, zaměňuje je, nepamatuje si je, zrcadlově obrací
- často škrtá, přepisuje, písmo je nečitelné
- tendence mísit psací a tiskací písmo
- tempo psaní je velmi pomalé
- píše křečovitě
[editovat] Co s tím, jak můžeme pomoci?
- poskytnout více času (na čtení, psaní)
- u menších dětí se čtení i psaní spíš vyhnout (my tam nejsme od reedukace) – předtištěné listy do deníků apod.
- zadávat úkol včas, s časovým předstihem
- nehodnotit gramatiku (nejsme ve škole)
- používat barevné listy i tužky
[editovat] 2. Obecné projevy
- P-L orientace (označit fáborkem nebo něčím)
- udržování pozornosti (střídání činnosti X pozor ne zběsilé…když už se začnou na něco soustředit, tak dát možnost dodělat)
- v oblasti paměti (často opakovat věci, které chceme, aby si zapamatovali, různými formami)
- při výkonech úspěchy ve vlnách – někdy umí výborně, další den si nic nepamatuje
- problém s organizací prostoru, času (dát jasná pravidla, na akci, táboře - vyvěsit denní program)
- někdy problematické vztahy s vrstevníky (u malých dětí je třeba pomoci, vysvětlit ostatním problém)
- hrubá (špatně běhá, problémy s házením a chytáním míče) a jemná motorika (zavazování tkaniček, zapínání zipu, knoflíků, obtíže s kreslením) – nenadávat do loudálků a nešiků
- nevyhraněná lateralita
- komolení slov, logopedické obtíže (někdy se nemohou vymáčknout)
[editovat] Sebepojetí
Je třeba zdůrazňovat silné stránky, děti se často podceňují, mají nízké sebepojetí a sebevědomí. Často bývají terčem šikany, izolace mezi svými vrstevníky a kompenzují své nedostatky tím, že ze sebe dělají šaška. Často slyší kritiku, samý neúspěch, zapomínají, neumí se soustředit, špatné známky. Ti starší naopak někdy najedou do modu „já jsem dyslektik, já nic nemusím“ – při družinové činnosti není tolika úlev třeba (jako ve škole), je dobré je srovnat tam, že víceméně dělají to, co ostatní.
[editovat] Rodiny dětí se SPU
Rodiny dětí s SPU bývají velmi vnímavé na neúspěchy dítěte. Někteří jsou zaskočeni sdělením, že jejich dítě trpí dyslexií, obávají se dalších let školní docházky, dalších diktátů, nekonečných stránek dopisování a opisování, budoucnosti dítěte vůbec. Někdy je dobré rodiče povzbudit pochvalou dítěte (vyzdvihnout oblast, ve které je dítě dobré, co mu jde).
