Historie Gemini/Prehistorie - Historie editací

Lenka: doplnění autora článku

2016-11-23T10:06:19Z

doplnění autora článku

← Starší verze		Verze z 23. 11. 2016, 12:06
Řádek 1:		Řádek 1:
	Tak, jako většinou, má-li něco pořádného vzniknout, musejí se sejít aspoň tři podmínky:		== Prehistorie Gemini ==

			''Autor: Edy''

			Tak jako většinou, má-li něco pořádného vzniknout, musejí se sejít aspoň tři podmínky:

	* potřeba		* potřeba
	* příležitost tu potřebu řešit		* příležitost tu potřebu řešit

Wnc v 10. 1. 2008, 19:32

2008-01-10T19:32:22Z

← Starší verze		Verze z 10. 1. 2008, 21:32
Řádek 20:		Řádek 20:
	''(Pokračování příště) - [[Edy]]''		''(Pokračování příště) - [[Edy]]''

	[[Kategorie:Gemini]]		[[Kategorie:Historie Gemini]]

Jiří Zajíc v 31. 12. 2007, 01:57

2007-12-31T01:57:47Z

← Starší verze		Verze z 31. 12. 2007, 03:57
Řádek 4:		Řádek 4:
	* lidé schopní a ochotní tu příležitost k řešení využít :-)		* lidé schopní a ochotní tu příležitost k řešení využít :-)

	'''Potřeba''' byla jasná od prvního roku po obnovení činnosti Junáka v roce 1990. Těm, kteří neztratili kontakt s dospívajícími a mladými lidmi, bylo hned jasné, že bez výrazné proměny systému skautského vzdělávání se v krátké době ztratí stovky a možná tisíce jinak perspektivních budoucích vůdců a vůdkyň. A protože k té proměně nedocházelo, mnozí z těch, kteří mohli být ozdobou ~~skatuských~~ oddílů, se skutečně začali ztrácet. Někteří přecházeli do jiných organizací - třeba k tomíkům nebo do YMCY - většina z nich ale (i pod tlakem narůstajících existenčních potíží v raném českém kapitalismu) vypadla úplně.		'''Potřeba''' byla jasná od prvního roku po obnovení činnosti Junáka v roce 1990. Těm, kteří neztratili kontakt s dospívajícími a mladými lidmi, bylo hned jasné, že bez výrazné proměny systému skautského vzdělávání se v krátké době ztratí stovky a možná tisíce jinak perspektivních budoucích vůdců a vůdkyň. A protože k té proměně nedocházelo, mnozí z těch, kteří mohli být ozdobou skautských oddílů, se skutečně začali ztrácet. Někteří přecházeli do jiných organizací - třeba k tomíkům nebo do YMCY - většina z nich ale (i pod tlakem narůstajících existenčních potíží v raném českém kapitalismu) vypadla úplně.

	Kolem Václava Břicháčka a skupiny jím nadšených mladých lidí se alespoň rozvinul pokus zachytit některé v tom nejcitlivějším období, kdy jinak nenávratně mizeli z prostoru skautingu. Vznikly z toho kursy FONS a na ně posléze navazující PONS. Něco z toho se promítalo i do návrhů tehdejšího chlapeckého náčelnictva - a zatím zůstávalo spíš touhou než skutečností. Junák měl příliš mnoho dalších vlastních problémů - strategických, ekonomických, politických i		Kolem Václava Břicháčka a skupiny jím nadšených mladých lidí se alespoň rozvinul pokus zachytit některé v tom nejcitlivějším období, kdy jinak nenávratně mizeli z prostoru skautingu. Vznikly z toho kursy FONS a na ně posléze navazující PONS. Něco z toho se promítalo i do návrhů tehdejšího chlapeckého náčelnictva - a zatím zůstávalo spíš touhou než skutečností. Junák měl příliš mnoho dalších vlastních problémů - strategických, ekonomických, politických i
	personálních ...		personálních ...

	'''Příležitost''' nastala až po 8. brněnském sněmu Junáka v roce 1995. Od něj totiž začalo být jasné, že čeští skauti mají ~~skutčně~~ na víc, než aby jen čekali, že někdo ocení jejich historické zásluhy, divili se, že jim celkem nikdo nepoklepává na ramena, ale naopak česká společnost je čím dál tím méně "chápe", klesá jim členská základna, nemají dostatek peněz na udržení kvalitních časopisů, nedokáží využívat zahraniční nabídky atd. atd. A také bylo jasné, že nám ale nikdo a nic nebrání v tom, aby se to změnilo. Zásadní generační problém byl na tomto sněmu rozhodnut (byť zejména na místní úrovni tu a tam ještě řadu let přetrvával), o tom, že Junák už nesmí propást dalších pět let přešlapováním na místě či dokonce ohlížením se zpátky, bylo alespoň na úrovni řídících orgánů Junáka jasno. Šlo o to, kdo a jak tu příležitost využije i pro tu potřebnou proměnu výchovně-vzdělávacího systému Junáka.		'''Příležitost''' nastala až po 8. brněnském sněmu Junáka v roce 1995. Od něj totiž začalo být jasné, že čeští skauti mají skutečně na víc, než aby jen čekali, že někdo ocení jejich historické zásluhy, divili se, že jim celkem nikdo nepoklepává na ramena, ale naopak česká společnost je čím dál tím méně "chápe", klesá jim členská základna, nemají dostatek peněz na udržení kvalitních časopisů, nedokáží využívat zahraniční nabídky atd. atd. A také bylo jasné, že nám ale nikdo a nic nebrání v tom, aby se to změnilo. Zásadní generační problém byl na tomto sněmu rozhodnut (byť zejména na místní úrovni tu a tam ještě řadu let přetrvával), o tom, že Junák už nesmí propást dalších pět let přešlapováním na místě či dokonce ohlížením se zpátky, bylo alespoň na úrovni řídících orgánů Junáka jasno. Šlo o to, kdo a jak tu příležitost využije i pro tu potřebnou proměnu výchovně-vzdělávacího systému Junáka.

	Ti '''správní lidé''' se záhy soustředili kolem tehdejších zpravodaje pro vzdělávání činovníků. A správně tušíte, že tim klíčovým člověkem byl [[Špalek]], který záhy vytvořil tým pro tvorbu nového Řádu pro vzdělávání činovníků a činovnic (to je ten řád, který byl posléze schválen na sněmu v Plzni roku 1998 a platí s určitými obměnami dosud). Protože to však nebyla jen skupinka teoretiků, ale lidí, kteří měli sami dost bohaté zkušenosti s tím, jak typické vzdělávací kursy - počínaje čekatelkami a konče instruktorskou lesní školou - vypadají, a současně i docela jasnou představu, jak by vypadat měly, jako "praktický výstup" práce na novém řádu vznikl projekt "alternativní instruktorské lesní školy".		Ti '''správní lidé''' se záhy soustředili kolem tehdejších zpravodaje pro vzdělávání činovníků. A správně tušíte, že tim klíčovým člověkem byl [[Špalek]], který záhy vytvořil tým pro tvorbu nového Řádu pro vzdělávání činovníků a činovnic (to je ten řád, který byl posléze schválen na sněmu v Plzni roku 1998 a platí s určitými obměnami dosud). Protože to však nebyla jen skupinka teoretiků, ale lidí, kteří měli sami dost bohaté zkušenosti s tím, jak typické vzdělávací kursy - počínaje čekatelkami a konče instruktorskou lesní školou - vypadají, a současně i docela jasnou představu, jak by vypadat měly, jako "praktický výstup" práce na novém řádu vznikl projekt "alternativní instruktorské lesní školy".

	Ta se pod vedením Václava Břicháčka uskutečnila v létě roku 1997. Na ní si absolventi ověřili, že koncept instruktorské školy založené na partnerském vztahu mezi ~~isntruktory~~ a frekventanty, který se projevoval i tím, že ~~frakventantni~~ se podstatně podíleli na vytváření samotného vzdělávacího programu, je nosný a podstatně redukuje problémy, které do té doby podvazovaly ofenzivní rozvoj instruktorského vzdělávání.		Ta se pod vedením Václava Břicháčka uskutečnila v létě roku 1997. Na ní si absolventi ověřili, že koncept instruktorské školy založené na partnerském vztahu mezi instruktory a frekventanty, který se projevoval i tím, že frekventantni se podstatně podíleli na vytváření samotného vzdělávacího programu, je nosný a podstatně redukuje problémy, které do té doby podvazovaly ofenzivní rozvoj instruktorského vzdělávání.

	Dalším logickým krokem bylo pokusit se přeměnit experiment v nosný strategický projekt Junáka. U zrodu stáli Špalek, Víťa a Bobo - a jak to mezi nimi tehdy fungovalo, to by museli prozradit oni sami, protože já jsem byl až jako čtvrtý. Pátou byla tehdejší zpravodajka pro výchovu a vzdělávání činovnic - Káča Rocmanová, dnešní náčelní. Bylo jasné, že prvořadým		Dalším logickým krokem bylo pokusit se přeměnit experiment v nosný strategický projekt Junáka. U zrodu stáli Špalek, Víťa a Bobo - a jak to mezi nimi tehdy fungovalo, to by museli prozradit oni sami, protože já jsem byl až jako čtvrtý. Pátou byla tehdejší zpravodajka pro výchovu a vzdělávání činovnic - Káča Rocmanová, dnešní náčelní. Bylo jasné, že prvořadým

Spalek v 2. 12. 2007, 14:55

2007-12-02T14:55:35Z

Nová stránka

Tak, jako většinou, má-li něco pořádného vzniknout, musejí se sejít aspoň tři podmínky:
* potřeba
* příležitost tu potřebu řešit
* lidé schopní a ochotní tu příležitost k řešení využít :-)

'''Potřeba''' byla jasná od prvního roku po obnovení činnosti Junáka v roce 1990. Těm, kteří neztratili kontakt s dospívajícími a mladými lidmi, bylo hned jasné, že bez výrazné proměny systému skautského vzdělávání se v krátké době ztratí stovky a možná tisíce jinak perspektivních budoucích vůdců a vůdkyň. A protože k té proměně nedocházelo, mnozí z těch, kteří mohli být ozdobou skatuských oddílů, se skutečně začali ztrácet. Někteří přecházeli do jiných organizací - třeba k tomíkům nebo do YMCY - většina z nich ale (i pod tlakem narůstajících existenčních potíží v raném českém kapitalismu) vypadla úplně.

Kolem Václava Břicháčka a skupiny jím nadšených mladých lidí se alespoň rozvinul pokus zachytit některé v tom nejcitlivějším období, kdy jinak nenávratně mizeli z prostoru skautingu. Vznikly z toho kursy FONS a na ně posléze navazující PONS. Něco z toho se promítalo i do návrhů tehdejšího chlapeckého náčelnictva - a zatím zůstávalo spíš touhou než skutečností. Junák měl příliš mnoho dalších vlastních problémů - strategických, ekonomických, politických i
personálních ...

'''Příležitost''' nastala až po 8. brněnském sněmu Junáka v roce 1995. Od něj totiž začalo být jasné, že čeští skauti mají skutčně na víc, než aby jen čekali, že někdo ocení jejich historické zásluhy, divili se, že jim celkem nikdo nepoklepává na ramena, ale naopak česká společnost je čím dál tím méně "chápe", klesá jim členská základna, nemají dostatek peněz na udržení kvalitních časopisů, nedokáží využívat zahraniční nabídky atd. atd. A také bylo jasné, že nám ale nikdo a nic nebrání v tom, aby se to změnilo. Zásadní generační problém byl na tomto sněmu rozhodnut (byť zejména na místní úrovni tu a tam ještě řadu let přetrvával), o tom, že Junák už nesmí propást dalších pět let přešlapováním na místě či dokonce ohlížením se zpátky, bylo alespoň na úrovni řídících orgánů Junáka jasno. Šlo o to, kdo a jak tu příležitost využije i pro tu potřebnou proměnu výchovně-vzdělávacího systému Junáka.

Ti '''správní lidé''' se záhy soustředili kolem tehdejších zpravodaje pro vzdělávání činovníků. A správně tušíte, že tim klíčovým člověkem byl [[Špalek]], který záhy vytvořil tým pro tvorbu nového Řádu pro vzdělávání činovníků a činovnic (to je ten řád, který byl posléze schválen na sněmu v Plzni roku 1998 a platí s určitými obměnami dosud). Protože to však nebyla jen skupinka teoretiků, ale lidí, kteří měli sami dost bohaté zkušenosti s tím, jak typické vzdělávací kursy - počínaje čekatelkami a konče instruktorskou lesní školou - vypadají, a současně i docela jasnou představu, jak by vypadat měly, jako "praktický výstup" práce na novém řádu vznikl projekt "alternativní instruktorské lesní školy".

Ta se pod vedením Václava Břicháčka uskutečnila v létě roku 1997. Na ní si absolventi ověřili, že koncept instruktorské školy založené na partnerském vztahu mezi isntruktory a frekventanty, který se projevoval i tím, že frakventantni se podstatně podíleli na vytváření samotného vzdělávacího programu, je nosný a podstatně redukuje problémy, které do té doby podvazovaly ofenzivní rozvoj instruktorského vzdělávání.

Dalším logickým krokem bylo pokusit se přeměnit experiment v nosný strategický projekt Junáka. U zrodu stáli Špalek, Víťa a Bobo - a jak to mezi nimi tehdy fungovalo, to by museli prozradit oni sami, protože já jsem byl až jako čtvrtý. Pátou byla tehdejší zpravodajka pro výchovu a vzdělávání činovnic - Káča Rocmanová, dnešní náčelní. Bylo jasné, že prvořadým
záměrem bude vytvořit kvalitní instruktorskou lesní školu. Ale současně s tím by měl být realizován vůdcovský kurs - jelikož tehdy bylo strategickým zájmem Junáka, aby se v daleko větší míře "rozjelo" vzdělávání vůdců (neboť Strategie Junáka do roku 2005, kterou vytvářel velmi podobný tým - Špalek a já jsme byli jeho hlavními redaktory - stanovovala, že během několika málo let je nezbytné, aby v každém oddílu existoval aspoň jeden vedoucí s vůdcovskou zkouškou). Propojení instruktorské lesní školy s vůdcovským lesním kursem se pak stalo jedním z originálních poznávacích rysů tohoto projektu. Šlo už jen o to mu dát správné jméno. Jako bývalý nadšený fanoušek amerického kosmického projektu přípravy letu na Měsíc jsem navrhl ono Gemini (Blíženci - což byl i název toho amerického projektu) - a mohli jsme začít. :-)

''(Pokračování příště) - [[Edy]]''

[[Kategorie:Gemini]]