Gewiki - Příspěvky [cs]

Gemini 2016/Výměna/Míra

2016-11-22T13:10:31Z

Míra:

Vyplnil(a) (přezdívka):Míra<br />

SpoluCastor:Slíva

'''Tvůj záznam výměny'''

Následující otázky ti mohou sloužit jako osnova pro podání zprávy o tvé „Výměně“. Můžeš tedy buď jednoduše na otázky odpovědět nebo sepsat celistvý text, úvahu, či to celé pojmout i jinak. Snaž se odpovědět na všechny otázky. Své odpovědi formuluj podrobně a konkrétně, několika větami či souvětím. Vyhni se jednoslovným odpovědím.

'''Základní údaje''' - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

Výprava byla jednodenní. Byl to pěší výlet do přírodního parku Hřebeny v Brdech. Byl jsem tam s jednou družinou skautů ve věku 11-13 let. Kromě nich jsem tam byl já, Slíva a jeden šestnáctiletý rádce.

'''Pozorování''' - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla na cizího výpravu

S družinou jsem se setkal ve vlaku na vlakoovém nádraží v Neratovicích. Slíva mě všem představil. Nezdálo se, že bych na výpravě nějakému učastníkovi překážel. Naopak jsem se rychle začlenil do jejich skupiny a nezdálo se, že by se se mnou někdo bál mluvit. Celkově si myslím, že družina ke mě byla od začátku velmi otevřená.

Atmosféra na výpravě se mi zdála, co se týče vztahů mezi členy, uvolněná. Během výpravy bylo ale velmi špatné počasí. Pršelo a byla zima. Všichni z toho byli trochu mrzutí, ale neprojevilo se to nijak výrazně.
Na konci výpravy nám ujel vlak kvůli našemu bloudění. Z toho byla celá družina znatelně rozčílená. Nicméně se tento problém podařilo vyřešit a dorazili jsme domů pouze s půlhodinovým zpožděním a tak se nálada zase zlepšila.

Vztahy mezi dětmi a vedoucím vypadaly velmi přátelsky a otevřeně. Vedoucí s dětmi během celé výpravy hovořil na různá témata, která se týkala nejenom skautingu. Zároveň spolu probírali události z minulých výprav, ze kterých měli dobré vzpomínky.

Byla to pěší výprava, takže se hlavně putovalo s občasnými zastávnami na občerstvení. Přitom se neustále o něčem mluvilo. V polovině cesty jsme měli asi hodinovou zastávku, kdy se konal můj program. Kromě mého tam žádný jiný organizovaný program nebyl. Cesta vlakem probíhala v podobném duchu. Většina času se strávila diskusemi.

Nevšiml jsem si žádné formy trestů a odměn kromě slovní. Hlavně tedy pochvaly a kárání. I tak jsem je viděl velmi zřídka.

Družině oficiálně rádcuje Slíva. Byl s námi jeden šestnáctiletý rover, ten se ale zatím pouze "zaučuje" na pozici rádce. Prý se podílí na přípravách programů na schůzky a dalším, nicméně na výpravě podle toho, co jsem viděl, jako rádce této družiny neprojevoval. Příliš se nezapojoval do rozhovorů, nesnažil se nijak směřovat dění výpravy,...Slíva prý na něm pracuje, aby se jednoho dne mohl stát dobrým rádcem a vedoucím. Co se týče samotné družiny Slíva neříkal, že by měl vyhlédnutého někoho, kdo by se na pozici rádce družiny hodil.

V porovnání se mnou Slíva rádcuje družině, tudíž se přímo ovlivňuje vše od programů družiny po rozvoj jednotlivých členů. Já se v našem oddíle zaměřuji na výchovu rádců, roverů, mladých vedoucích a přípravám táborů. Na výpravách mám spíše roli pozorovatele, místo hlavního vedoucího a organizátora.

'''Tvůj program''' – nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

Program jsem dělal pro družinu šesti skautů ve věku 11-13 let.
Slíva mě žádal, abych děti procvičil v práci s mapou a abych jim prohloubil poznání přírody a vztah k ní. Rozhodl jsem se, že svou aktivitu zaměřím na to, aby si účastníci programu uvědomili množství a komlexnost informací obsažených v turistických mapách a spojili si je s konkrétním terénem. Dále jsem se zaměřil na to, aby účastníci uměli hledat informace o přírodě přímo v přírodě (nejen v učebnicích a na internetu) a aby si uvědomili, že přírodu kolem nás tvoří složité ekosystémy.

Náplň programu: Na úvod jsem se všech zeptal, co vědí místě, kde jsme. Ukázalo se, že nikdo nic moc neví. Navrhl jsem, prozkoumat blízkou oblast, abychom se o ní něco dozvěděli, aby to nebyl pouze výlet do lesa. Všichni byli pro.

Členy družiny jsem rozdělil do dvojic. Každou dvojci jsem vyslal do okolního lesa, ale každou do jiné části. Měli za úkol nakreslit turistickou mapu. Dostali na to 10 minut. Po uplynutí času jsem všechny svolal, podívali jsme se, co dvojce vytvořily a nechal jem je, aby navrhovaly, jak mapy vylepšit nebo doplnit. Znovu jsem je vyslal. Tentokrát jsem jim k tomu dal barevné pastelky.

Potom, co byla mapa okolního terénu hotová, jsme přešli do průzkumu tamního ekosystému. Znovu jsem je po dvojcích vysílal do lesa. V prvním kole měli za úkol nasbírat vzorky rostlin (listy, šišky, plody,...) rostoucích v oklolí a najít důkazy o přítomnosti zvířat (trus, rozrytá půda, peří, nory,...). Zavolal jsem si je a identifikovali jsme všechny druhy. Měl jsem připraveny i atlasy druhů, kdybychom nevěděli.

V druhém kole měli určit, zda je les původní, jak je starý, jakého typu je podloží,...Dal jsem jim zavírací sklenice, aby vzali vzorek půdy. Poté, co přišli jsme prošli poznatky, na které přišli. Společně jsme určili původ a stáří lesa, typ podloží. Něco jsme si řekli o lesním humusu,o kácení lesů kvůli zemědělské půdě,...

Následovala krátká reflexe aktivity. Ptal jsem se, k čemu jim aktivita byla? Co se v ní naučily? Co pro ně bylo nové?...
Doplnil jsem to tím, že si právě tak trochu vyzkoušeli vědeckou činnost, protože právě takhle se nové informace hledají (zajde se do terénu, nasbírají se vzorky a důkazy a pak se dělají závěry).

Nakonec jsem se zeptal, co se jim na aktivitě líbílo? Co bych mohl příště vylepšit?... Řekl jsem jim, ať si všechny vzorky a nakreslené mapy vezmou sebou a dají si je do klubovny jako památku na výpravu.

Do programu se zapojili všichni aktivně. Je pravda, že některé více, některé méně. Byla ale vidět, že někteří úkoly plnili s nadšením. Podle Slívy to byli lidé, kteří jsou precizní a mají rádi složité myšlenkové úkoly.

Měl jsem trochu obavy, jak k aktivitě přistoupí, protože podle Slívy s aktivitami tohohle typu nemají moc zkušeností. Bál jsem se zbytečně, protože byla aktivita hodnocena velmi dobře. Oceňovala se na ní právě její odlišnost.

Smůla byla, že při aktivitě pršelo. Špatně se psalo na papír. Navíc byla zima, a tak jsme se na místě nechtěli zdržovat příliš dlouho.

'''Další''' - Byl jsi na výpravě jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to jsi měl/a možnost koukat kolem

Na výpravě jsem zjistil, že Neratovický výpravy mají s těmi našimi mnoho společného. Například rádi děláme výpravy do přírody, příliš nám na výpravě nevadí špatné počasí,...Dál jsem zjistil, že jejich skauti stejně jako ti naši velmi rádi hrají Dračí doupě. Debatou o Dračím doupěti jsme strávili pěknou část výpravy.

Na rozdíl od nich chodíme na výpravy alespoň dvě družiny najednou a více než s jedním dospělým vedoucí či rádcem. Celkově jsem si ale připadal na výpravě družiny z mého oddílu. Tak málo odlišností tam bylo.

Objevil jsem novou lokalitu vhodnou pro výpravy. Líbí se mi, že pokaždé, když jedou někam na nové místo, tak tam koupí turistickou mapu a dělíjí si tak zásobu turistických map z celé republiky.

Gemini 2016/Výměna/Míra

2016-11-22T12:51:52Z

Míra: Založena nová stránka s textem „Vyplnil(a) (přezdívka):Míra<br /> SpoluCastor:Slíva '''Tvůj záznam výměny''' Následující otázky ti mohou sloužit jako osnova pro podání z…“

Vyplnil(a) (přezdívka):Míra<br />

SpoluCastor:Slíva

'''Tvůj záznam výměny'''

Následující otázky ti mohou sloužit jako osnova pro podání zprávy o tvé „Výměně“. Můžeš tedy buď jednoduše na otázky odpovědět nebo sepsat celistvý text, úvahu, či to celé pojmout i jinak. Snaž se odpovědět na všechny otázky. Své odpovědi formuluj podrobně a konkrétně, několika větami či souvětím. Vyhni se jednoslovným odpovědím.

'''Základní údaje''' - Kam to vlastně jedu a kdo tam na mě čeká?

Výprava byla jednodenní. Byl to pěší výlet do přírodního parku Hřebeny v Brdech. Byl jsem tam s jednou družinou skautů ve věku 11-13 let. Kromě nich jsem tam byl já, Slíva a jeden šestnáctiletý rádce.

'''Pozorování''' - Vžij se znovu do situace, kdy si přišel/přišla na cizího výpravu

S družinou jsem se setkal ve vlaku na vlakoovém nádraží v Neratovicích. Slíva mě všem představil. Nezdálo se, že bych na výpravě nějakému učastníkovi překážel. Naopak jsem se rychle začlenil do jejich skupiny a nezdálo se, že by se se mnou někdo bál mluvit. Celkově si myslím, že družina ke mě byla od začátku velmi otevřená.

Atmosféra na výpravě se mi zdála, co se týče vztahů mezi členy, uvolněná. Během výpravy bylo ale velmi špatné počasí. Pršelo a byla zima. Všichni z toho byli trochu mrzutí, ale neprojevilo se to nijak výrazně.
Na konci výpravy nám ujel vlak kvůli našemu bloudění. Z toho byla celá družina znatelně rozčílená. Nicméně se tento problém podařilo vyřešit a dorazili jsme domů pouze s půlhodinovým zpožděním a tak se nálada zase zlepšila.

Vztahy mezi dětmi a vedoucím vypadaly velmi přátelsky a otevřeně. Vedoucí s dětmi během celé výpravy hovořil na různá témata, která se týkala nejenom skautingu. Zároveň spolu probírali události z minulých výprav, ze kterých měli dobré vzpomínky.

Byla to pěší výprava, takže se hlavně putovalo s občasnými zastávnami na občerstvení. Přitom se neustále o něčem mluvilo. V polovině cesty jsme měli asi hodinovou zastávku, kdy se konal můj program. Kromě mého tam žádný jiný organizovaný program nebyl. Cesta vlakem probíhala v podobném duchu. Většina času se strávila diskusemi.

Nevšiml jsem si žádné formy trestů a odměn kromě slovní. Hlavně tedy pochvaly a kárání. I tak jsem je viděl velmi zřídka.

Družině oficiálně rádcuje Slíva. Byl s námi jeden šestnáctiletý rover, ten se ale zatím pouze "zaučuje" na pozici rádce. Prý se podílí na přípravách programů na schůzky a dalším, nicméně na výpravě podle toho, co jsem viděl, jako rádce této družiny neprojevoval. Příliš se nezapojoval do rozhovorů, nesnažil se nijak směřovat dění výpravy,...Slíva prý na něm pracuje, aby se jednoho dne mohl stát dobrým rádcem a vedoucím. Co se týče samotné družiny Slíva neříkal, že by měl vyhlédnutého někoho, kdo by se na pozici rádce družiny hodil.

V porovnání se mnou Slíva rádcuje družině, tudíž se přímo ovlivňuje vše od programů družiny po rozvoj jednotlivých členů. Já se v našem oddíle zaměřuji na výchovu rádců, roverů, mladých vedoucích a přípravám táborů. Na výpravách mám spíše roli pozorovatele, místo hlavního vedoucího a organizátora.

'''Tvůj program''' – nadešla chvíle odvést program před neznámým, ale náročným publikem

Program jsem dělal pro družinu šesti skautů ve věku 11-13 let.
Slíva mě žádal, abych děti procvičil v práci s mapou a abych jim prohloubil poznání přírody a vztah k ní. Rozhodl jsem se, že svou aktivitu zaměřím na to, aby si účastníci programu uvědomili množství a komlexnost informací obsažených v turistických mapách a spojili si je s konkrétním terénem. Dále jsem se zaměřil na to, aby účastníci uměli hledat informace o přírodě přímo v přírodě (nejen v učebnicích a na internetu) a aby si uvědomili, že přírodu kolem nás tvoří složité ekosystémy.

Náplň programu: Na úvod jsem se všech zeptal, co vědí místě, kde jsme. Ukázalo se, že nikdo nic moc neví. Navrhl jsem, prozkoumat blízkou oblast, abychom se o ní něco dozvěděli, aby to nebyl pouze výlet do lesa. Všichni byli pro.

Členy družiny jsem rozdělil do dvojic. Každou dvojci jsem vyslal do okolního lesa, ale každou do jiné části. Měli za úkol nakreslit turistickou mapu. Dostali na to 10 minut. Po uplynutí času jsem všechny svolal, podívali jsme se, co dvojce vytvořily a nechal jem je, aby navrhovaly, jak mapy vylepšit nebo doplnit. Znovu jsem je vyslal. Tentokrát jsem jim k tomu dal barevné pastelky.

Potom, co byla mapa okolního terénu hotová, jsme přešli do průzkumu tamního ekosystému. Znovu jsem je po dvojcích vysílal do lesa. V prvním kole měli za úkol nasbírat vzorky rostlin (listy, šišky, plody,...) rostoucích v oklolí a najít důkazy o přítomnosti zvířat (trus, rozrytá půda, peří, nory,...). Zavolal jsem si je a identifikovali jsme všechny druhy. Měl jsem připraveny i atlasy druhů, kdybychom nevěděli.

V druhém kole měli určit, zda je les původní, jak je starý, jakého typu je podloží,...Dal jsem jim zavírací sklenice, aby vzali vzorek půdy. Poté, co přišli jsme prošli poznatky, na které přišli. Společně jsme určili původ a stáří lesa, typ podloží. Něco jsme si řekli o lesním humusu,o kácení lesů kvůli zemědělské půdě,...

Následovala krátká reflexe aktivity. Ptal jsem se, k čemu jim aktivita byla? Co se v ní naučily? Co pro ně bylo nové?...
Doplnil jsem to tím, že si právě tak trochu vyzkoušeli vědeckou činnost, protože právě takhle se nové informace hledají (zajde se do terénu, nasbírají se vzorky a důkazy a pak se dělají závěry).

Nakonec jsem se zeptal, co se jim na aktivitě líbílo? Co bych mohl příště vylepšit?... Řekl jsem jim, ať si všechny vzorky a nakreslené mapy vezmou sebou a dají si je do klubovny jako památku na výpravu.

Do programu se zapojili všichni aktivně. Je pravda, že některé více, některé méně. Byla ale vidět, že někteří úkoly plnili s nadšením. Podle Slívy to byli lidé, kteří jsou precizní a mají rádi složité myšlenkové úkoly.

Měl jsem trochu obavy, jak k aktivitě přistoupí, protože podle Slívy s aktivitami tohohle typu nemají moc zkušeností. Bál jsem se zbytečně, protože byla aktivita hodnocena velmi dobře. Oceňovala se na ní právě její odlišnost.

Smůla byla, že při aktivitě pršelo. Špatně se psalo na papír. Navíc byla zima, a tak jsme se na místě nechtěli zdržovat příliš dlouho.

'''Další''' - Byl jsi na výpravě jako návštěva, co si měla připravit program a ten realizovat, nicméně mimo to jsi měl/a možnost koukat kolem

Co tě na výpravě překvapilo? (pozitivně/negativně)
Co tě na výpravě inspirovalo?
Objevil jsem novou lokalitu vhodnou pro výpravy.
V čem je výprava podobný těm tvým?
V čem se výprava liší od tvých?
Přijdeš na něco zajímavého z tvých výprav, co na té navštívené chybí? Nebo na něco, co bys vylepšil/a? A jak?

Program hosta na tvém táboře

Podařilo se mu/jí naplnit cíl programu?
Jak se podařilo návštěvě děti zaujmout?
Silné stránky spoluCastora (při realizaci programu) ?
Co by mohl(a)/měl(a) zlepšit?

Gemini 2016/Pozorování/Míra

2016-07-07T09:47:04Z

Míra:

'''Pozorování

Tento záznam vychází z pozorování na jediné schůzce.'''

Při výběru dítěte, které budu sledovat, jsem měl dvě kritéria. Chtěl jsem, abych pozorované dítě neznal z předchozí doby. Věděl jsem, že pozorování bude jednorázové a nechtěl jsem být zatížený předchozí zkušeností. Druhé mé kritérium bylo, aby dítě bylo nováček. Zajímalo mě, jak se mu povedlo zapadnout do družiny.

'''Charakteristika pozorované osoby'''

Pozorovaná osoba je devět let staré vlče jménem František. Šest měsíců je členem patnáctičlenné družiny vlčat.

Fyzicky je na tom dobře. Není obézní ani příliš hubený. Je sice o něco nižší než jeho vrstevníci, ale to mu během sportu nevadí. Naopak si během sportovních her počíná obratněji než ostatní. Nejspíše bude i fyzicky odolný, protože při bojové hře ve velké rychlosti narazil do stěny. I když to muselo hodně bolet, po chvíli zase hrál.

František je velice aktivní. Ochotně se zapojuje do činností během schůzky. Neustále si během volných chvil hledá činnost, kterou by se zabavil. Projevovalo se to například tak, že si v klidu u stolu prohlížel zajímavé předměty (např. kompas), povídal si s ostatními, spontánně si začal s ostatními hrát na honěnou,…

Ve družině se projevuje společensky a zdá se, že je oblíbený. Stále udržuje komunikaci s ostatními členy, s některými členy více než s jinými. Říká vtipy, kterým se ostatní smějí. Zdá se, že má velmi dobré vztahy se šestníkem družiny. Často spolu mluví. Šestník si Františka vybral jako prvního do svého týmu při rozdělování do týmů. Později jsem zjistil, že jsou spolužáci ze školy. Celkově mi přijde, že družina Františka přijala dobře. Myslím, že je to kvůli jeho společenskosti a jeho pozitivního vztahu se šestníkem.

Zdá se, že František je pilný a má rád řád věci. Často se dotazuje na pravidla. Nemá problém se ozvat, když něco neví nebo když nerozumí zadání úkolu. Při samostatné práci se stezkou se nenechal rušit a pracoval, i když někteří členové družiny se věnovali něčemu jinému.

Aktivně se zapojuje do her. Snaží se vyhrát. Při bojové hře projevil snahu ostatní řídit. Nabádal ostatní k hromadnému útoku. Na druhou stranu projevil obětavost tím, že nalákal na sebe několik hráčů druhého týmu, aby mohl jeho tým vyhrát.

Nezdá se, že by usiloval o nějakou vůdčí pozici v družině. Neusiloval o pozici kapitána při rozřazování na začátku hry, nezapojoval se do debaty, kdy se rozhodovalo, co si zahrají dál. V tomto směru se choval podřízeně.

Je schopen se poučit z vlastních chyb. Například při hře, kdy měl zavázané oči, se rozběhl a narazil do zdi. Následně jsem se ho ptal, co by při hře udělal jinak. On mi odpověděl, že nemá běhat se zavázanýma očima.

'''Odměny a tresty'''

'''Můj postoj k odměnám a trestům

Sám považuji odměňování a trestání za velmi důležitou součást výchovné činnosti vedoucího. Odměnou či trestem dávám člověku zpětnou vazbu na jeho chování či jednání, čímž se v případě odměn snažím povzbuzovat a v případě trestů omezovat nežádoucí projev člověka do budoucna.

Slyšel jsem o jednom výzkumu, ve kterém zkoumali vliv odměňování a trestání na pracovní výkon dětí. Měli tři skupiny. Členy první skupiny pouze odměňovali, členy druhé pouze trestali a členy třetí neodměňovali ani netrestali. Zjistilo se, že největšího pokroku dosáhli děti, které byly odměňované, menšího děti, které byly trestané, a že výkon dětí, které nebyly odměňované ani trestané, se dokonce zhoršil.

Mně z toho vyplývá, že odměňovat a trestat je lepší, než nedělat nic. Další věcí je, že odměňování je lepší než trestat. Myslím, že to souvisí s pozitivní motivací, na kterou odměňování působí, a s negativní motivací, na kterou působí tresty. Další rozdíl mezi odměnou a trestem je ten, že odměna dává úplnou informaci (jo takhle je to správně – příště to tak udělám znova), kdežto trest dává jen neúplnou informaci (takhle to bylo špatně – jak to tedy mám udělat příště?).

Dle mého názoru tresty velmi souvisí s pravidly. Každý člověk by měl být obeznámený s pravidly, které se vztahují na aktuální situaci člověka, a měl by se jimi řídit. Úroveň trestu by měla odpovídat hrubosti překročení pravidla.

Příklad: Vlče nesmí mluvit sprostě, jinak bude dělat dřepy. Fotbalista nesmí faulovat, jinak dostane kartu. Žák ve škole nesmí opisovat během testu, jinak dostane pětku. Řidič nesmí v obci překročit 50 km/h, jinak dostane pokutu. Nikdo nesmí zabíjet jiné lidi, jinak půjde do vězení.
Obdobně to vidím s odměnami při plnění cílů. Pokud člověk dosáhne nějakého cíle, měl by být odměněn podle náročnosti cíle.

'''Jak odměny a tresty ovlivňují mojí výkonnost'''

Odměna a trest hrají v mé činnosti velkou roli. Sám se odměňuji tak, že se pochválím za dobrou práci, a trestám tak, že si sám vynadám, když něco zkazím. Jinak se převážně neodměňuji ani netrestám. Zjistil jsem, že to, jak hodnotím svojí práci, má velký vliv na mojí hrdost a sebevědomí. Samoodměňování a samotrestání je pro mě velkou motivací při provádění nějaké činnosti. Když už něco dělám, tak chci, aby to za něco stálo. Na druhou stranu je pro mě malou motivací, když mám začít dělat nějakou činnost. Mnohem větší motivací k začátku činnosti je pro mě hrozba trestu nebo vyhlídka odměny z vnějšku.

Příklady: Měl bych dneska cvičit, protože chci mít dobrou fyzičku (vyhlídka na odměnu). Když už začnu cvičit, dám si pořádně do těla, abych měl dobrý pocit (sebepochvala), že jsem to neodflákl.

Musím se učit, jinak budu vyhozen ze zkoušky (hrozba trestu). Když už se učím, snažím se to dělat pořádně, abych dostal dobrou známku a mohl se pochválit.

'''Jak odměňuje a trestá můj kolega z oddílu'''

Vycházím z pozorování na jedné schůzce a následného rozhovoru s oním vedoucím. Viděl jsem dva typy odměn a trestů. Jeden typ odměn a trestů byl oficiální, zatímco ten druhý neoficiální. Oficiálním typem myslím, že odměna nebo trest byl vždy udělen za přítomnosti ostatních členů družiny. Oficiální typ odměn zahrnoval dávání výherních bodů do tabulky za plnění aktivit během schůzky, nošení pomůcek, včasný příchod atd. Neoficiální odměny byly hlavně pochvaly typu „jó tohle se ti povedlo“. Oficiální tresty představovaly kliky, dřepy, kotrmelce za drobné prohřešky, jako je třeba křik v klubovně. Neoficiální tresty měly nejčastěji podobu slovního kárání.

Kromě samotného udělování trestů a odměn kolega používá i výhružku trestem a nabídku odměny za účelem včasného usměrnění členů družiny.
Všímal jsem si, jak děti reagují na dřepy jako na tresty. Některé děti je braly vážně, ale některé si z nich nic nedělaly, či dokonce z nich měly srandu. Myslím, že se vytrácel smysl dřepů jako trestu, protože jeden trest nemůže platit na každého. Potíž je, že se dřepy jako trest používaly pro všechny za jakýkoli nevelký přestupek. Nezohledňovalo se, za co byl trest udělen, ani že na každého platí něco jiného. Kolega to odůvodnil tím, že má v družině moc dětí (15 vlčat) a že jinak by bylo velmi náročné, děti zvládat.

{{YesCheck}}

Gemini 2016/Pozorování/Míra

2016-07-07T09:45:31Z

Míra:

Gemini 2016/Pozorování/Míra

2016-07-07T09:44:40Z

Míra:

'''Pozorování

Tento záznam vychází z pozorování na jediné schůzce.'''

Při výběru dítěte, které budu sledovat, jsem měl dvě kritéria. Chtěl jsem, abych pozorované dítě neznal z předchozí doby. Věděl jsem, že pozorování bude jednorázové a nechtěl jsem být zatížený předchozí zkušeností. Druhé mé kritérium bylo, aby dítě bylo nováček. Zajímalo mě, jak se mu povedlo zapadnout do družiny.

'''Charakteristika pozorované osoby'''

Pozorovaná osoba je devět let staré vlče jménem František. Šest měsíců je členem patnáctičlenné družiny vlčat.

Fyzicky je na tom dobře. Není obézní ani příliš hubený. Je sice o něco nižší než jeho vrstevníci, ale to mu během sportu nevadí. Naopak si během sportovních her počíná obratněji než ostatní. Nejspíše bude i fyzicky odolný, protože při bojové hře ve velké rychlosti narazil do stěny. I když to muselo hodně bolet, po chvíli zase hrál.

František je velice aktivní. Ochotně se zapojuje do činností během schůzky. Neustále si během volných chvil hledá činnost, kterou by se zabavil. Projevovalo se to například tak, že si v klidu u stolu prohlížel zajímavé předměty (např. kompas), povídal si s ostatními, spontánně si začal s ostatními hrát na honěnou,…

Ve družině se projevuje společensky a zdá se, že je oblíbený. Stále udržuje komunikaci s ostatními členy, s některými členy více než s jinými. Říká vtipy, kterým se ostatní smějí. Zdá se, že má velmi dobré vztahy se šestníkem družiny. Často spolu mluví. Šestník si Františka vybral jako prvního do svého týmu při rozdělování do týmů. Později jsem zjistil, že jsou spolužáci ze školy. Celkově mi přijde, že družina Františka přijala dobře. Myslím, že je to kvůli jeho společenskosti a jeho pozitivního vztahu se šestníkem.

Zdá se, že František je pilný a má rád řád věci. Často se dotazuje na pravidla. Nemá problém se ozvat, když něco neví nebo když nerozumí zadání úkolu. Při samostatné práci se stezkou se nenechal rušit a pracoval, i když někteří členové družiny se věnovali něčemu jinému.

Aktivně se zapojuje do her. Snaží se vyhrát. Při bojové hře projevil snahu ostatní řídit. Nabádal ostatní k hromadnému útoku. Na druhou stranu projevil obětavost tím, že nalákal na sebe několik hráčů druhého týmu, aby mohl jeho tým vyhrát.

Nezdá se, že by usiloval o nějakou vůdčí pozici v družině. Neusiloval o pozici kapitána při rozřazování na začátku hry, nezapojoval se do debaty, kdy se rozhodovalo, co si zahrají dál. V tomto směru se choval podřízeně.

Je schopen se poučit z vlastních chyb. Například při hře, kdy měl zavázané oči, se rozběhl a narazil do zdi. Následně jsem se ho ptal, co by při hře udělal jinak. On mi odpověděl, že nemá běhat se zavázanýma očima.

'''Odměny a tresty'''

'''Můj postoj k odměnám a trestům

Sám považuji odměňování a trestání za velmi důležitou součást výchovné činnosti vedoucího. Odměnou či trestem dávám člověku zpětnou vazbu na jeho chování či jednání, čímž se v případě odměn snažím povzbuzovat a v případě trestů omezovat nežádoucí projev člověka do budoucna.

Slyšel jsem o jednom výzkumu, ve kterém zkoumali vliv odměňování a trestání na pracovní výkon dětí. Měli tři skupiny. Členy první skupiny pouze odměňovali, členy druhé pouze trestali a členy třetí neodměňovali ani netrestali. Zjistilo se, že největšího pokroku dosáhli děti, které byly odměňované, menšího děti, které byly trestané, a že výkon dětí, které nebyly odměňované ani trestané, se dokonce zhoršil.

Mně z toho vyplývá, že odměňovat a trestat je lepší, než nedělat nic. Další věcí je, že odměňování je lepší než trestat. Myslím, že to souvisí s pozitivní motivací, na kterou odměňování působí, a s negativní motivací, na kterou působí tresty. Další rozdíl mezi odměnou a trestem je ten, že odměna dává úplnou informaci (jo takhle je to správně – příště to tak udělám znova), kdežto trest dává jen neúplnou informaci (takhle to bylo špatně – jak to tedy mám udělat příště?).

Dle mého názoru tresty velmi souvisí s pravidly. Každý člověk by měl být obeznámený s pravidly, které se vztahují na aktuální situaci člověka, a měl by se jimi řídit. Úroveň trestu by měla odpovídat hrubosti překročení pravidla.

Příklad: Vlče nesmí mluvit sprostě, jinak bude dělat dřepy. Fotbalista nesmí faulovat, jinak dostane kartu. Žák ve škole nesmí opisovat během testu, jinak dostane pětku. Řidič nesmí v obci překročit 50 km/h, jinak dostane pokutu. Nikdo nesmí zabíjet jiné lidi, jinak půjde do vězení.
Obdobně to vidím s odměnami při plnění cílů. Pokud člověk dosáhne nějakého cíle, měl by být odměněn podle náročnosti cíle.

'''Jak odměny a tresty ovlivňují mojí výkonnost'''

Odměna a trest hrají v mé činnosti velkou roli. Sám se odměňuji tak, že se pochválím za dobrou práci, a trestám tak, že si sám vynadám, když něco zkazím. Jinak se převážně neodměňuji ani netrestám. Zjistil jsem, že to, jak hodnotím svojí práci, má velký vliv na mojí hrdost a sebevědomí. Samoodměňování a samotrestání je pro mě velkou motivací při provádění nějaké činnosti. Když už něco dělám, tak chci, aby to za něco stálo. Na druhou stranu je pro mě malou motivací, když mám začít dělat nějakou činnost. Mnohem větší motivací k začátku činnosti je pro mě hrozba trestu nebo vyhlídka odměny z vnějšku.

Příklady: Měl bych dneska cvičit, protože chci mít dobrou fyzičku (vyhlídka na odměnu). Když už začnu cvičit, dám si pořádně do těla, abych měl dobrý pocit (sebepochvala), že jsem to neodflákl.
Musím se učit, jinak budu vyhozen ze zkoušky (hrozba trestu). Když už se učím, snažím se to dělat pořádně, abych dostal dobrou známku a mohl se pochválit.

'''Jak odměňuje a trestá můj kolega z oddílu'''

Vycházím z pozorování na jedné schůzce a následného rozhovoru s oním vedoucím. Viděl jsem dva typy odměn a trestů. Jeden typ odměn a trestů byl oficiální, zatímco ten druhý neoficiální. Oficiálním typem myslím, že odměna nebo trest byl vždy udělen za přítomnosti ostatních členů družiny. Oficiální typ odměn zahrnoval dávání výherních bodů do tabulky za plnění aktivit během schůzky, nošení pomůcek, včasný příchod atd. Neoficiální odměny byly hlavně pochvaly typu „jó tohle se ti povedlo“. Oficiální tresty představovaly kliky, dřepy, kotrmelce za drobné prohřešky, jako je třeba křik v klubovně. Neoficiální tresty měly nejčastěji podobu slovního kárání.

Kromě samotného udělování trestů a odměn kolega používá i výhružku trestem a nabídku odměny za účelem včasného usměrnění členů družiny.
Všímal jsem si, jak děti reagují na dřepy jako na tresty. Některé děti je braly vážně, ale některé si z nich nic nedělaly, či dokonce z nich měly srandu. Myslím, že se vytrácel smysl dřepů jako trestu, protože jeden trest nemůže platit na každého. Potíž je, že se dřepy jako trest používaly pro všechny za jakýkoli nevelký přestupek. Nezohledňovalo se, za co byl trest udělen, ani že na každého platí něco jiného. Kolega to odůvodnil tím, že má v družině moc dětí (15 vlčat) a že jinak by bylo velmi náročné, děti zvládat.

Gemini 2016/Pozorování/Míra

2016-07-07T09:43:29Z

Míra:

'''Pozorování

Tento záznam vychází z pozorování na jediné schůzce.'''

Při výběru dítěte, které budu sledovat, jsem měl dvě kritéria. Chtěl jsem, abych pozorované dítě neznal z předchozí doby. Věděl jsem, že pozorování bude jednorázové a nechtěl jsem být zatížený předchozí zkušeností. Druhé mé kritérium bylo, aby dítě bylo nováček. Zajímalo mě, jak se mu povedlo zapadnout do družiny.

'''Charakteristika pozorované osoby'''

Pozorovaná osoba je devět let staré vlče jménem František. Šest měsíců je členem patnáctičlenné družiny vlčat.

Fyzicky je na tom dobře. Není obézní ani příliš hubený. Je sice o něco nižší než jeho vrstevníci, ale to mu během sportu nevadí. Naopak si během sportovních her počíná obratněji než ostatní. Nejspíše bude i fyzicky odolný, protože při bojové hře ve velké rychlosti narazil do stěny. I když to muselo hodně bolet, po chvíli zase hrál.

František je velice aktivní. Ochotně se zapojuje do činností během schůzky. Neustále si během volných chvil hledá činnost, kterou by se zabavil. Projevovalo se to například tak, že si v klidu u stolu prohlížel zajímavé předměty (např. kompas), povídal si s ostatními, spontánně si začal s ostatními hrát na honěnou,…

Ve družině se projevuje společensky a zdá se, že je oblíbený. Stále udržuje komunikaci s ostatními členy, s některými členy více než s jinými. Říká vtipy, kterým se ostatní smějí. Zdá se, že má velmi dobré vztahy se šestníkem družiny. Často spolu mluví. Šestník si Františka vybral jako prvního do svého týmu při rozdělování do týmů. Později jsem zjistil, že jsou spolužáci ze školy. Celkově mi přijde, že družina Františka přijala dobře. Myslím, že je to kvůli jeho společenskosti a jeho pozitivního vztahu se šestníkem.

Zdá se, že František je pilný a má rád řád věci. Často se dotazuje na pravidla. Nemá problém se ozvat, když něco neví nebo když nerozumí zadání úkolu. Při samostatné práci se stezkou se nenechal rušit a pracoval, i když někteří členové družiny se věnovali něčemu jinému.

Aktivně se zapojuje do her. Snaží se vyhrát. Při bojové hře projevil snahu ostatní řídit. Nabádal ostatní k hromadnému útoku. Na druhou stranu projevil obětavost tím, že nalákal na sebe několik hráčů druhého týmu, aby mohl jeho tým vyhrát.

Nezdá se, že by usiloval o nějakou vůdčí pozici v družině. Neusiloval o pozici kapitána při rozřazování na začátku hry, nezapojoval se do debaty, kdy se rozhodovalo, co si zahrají dál. V tomto směru se choval podřízeně.

Je schopen se poučit z vlastních chyb. Například při hře, kdy měl zavázané oči, se rozběhl a narazil do zdi. Následně jsem se ho ptal, co by při hře udělal jinak. On mi odpověděl, že nemá běhat se zavázanýma očima.

'''Odměny a tresty'''

'''Můj postoj k odměnám a trestům

Sám považuji odměňování a trestání za velmi důležitou součást výchovné činnosti vedoucího. Odměnou či trestem dávám člověku zpětnou vazbu na jeho chování či jednání, čímž se v případě odměn snažím povzbuzovat a v případě trestů omezovat nežádoucí projev člověka do budoucna.

Slyšel jsem o jednom výzkumu, ve kterém zkoumali vliv odměňování a trestání na pracovní výkon dětí. Měli tři skupiny. Členy první skupiny pouze odměňovali, členy druhé pouze trestali a členy třetí neodměňovali ani netrestali. Zjistilo se, že největšího pokroku dosáhli děti, které byly odměňované, menšího děti, které byly trestané, a že výkon dětí, které nebyly odměňované ani trestané, se dokonce zhoršil.

Mně z toho vyplývá, že odměňovat a trestat je lepší, než nedělat nic. Další věcí je, že odměňování je lepší než trestat. Myslím, že to souvisí s pozitivní motivací, na kterou odměňování působí, a s negativní motivací, na kterou působí tresty. Další rozdíl mezi odměnou a trestem je ten, že odměna dává úplnou informaci (jo takhle je to správně – příště to tak udělám znova), kdežto trest dává jen neúplnou informaci (takhle to bylo špatně – jak to tedy mám udělat příště?).

Dle mého názoru tresty velmi souvisí s pravidly. Každý člověk by měl být obeznámený s pravidly, které se vztahují na aktuální situaci člověka, a měl by se jimi řídit. Úroveň trestu by měla odpovídat hrubosti překročení pravidla.

Příklad: Vlče nesmí mluvit sprostě, jinak bude dělat dřepy. Fotbalista nesmí faulovat, jinak dostane kartu. Žák ve škole nesmí opisovat během testu, jinak dostane pětku. Řidič nesmí v obci překročit 50 km/h, jinak dostane pokutu. Nikdo nesmí zabíjet jiné lidi, jinak půjde do vězení.
Obdobně to vidím s odměnami při plnění cílů. Pokud člověk dosáhne nějakého cíle, měl by být odměněn podle náročnosti cíle.

'''Jak odměny a tresty ovlivňují mojí výkonnost'''

Odměna a trest hrají v mé činnosti velkou roli. Sám se odměňuji tak, že se pochválím za dobrou práci, a trestám tak, že si sám vynadám, když něco zkazím. Jinak se převážně neodměňuji ani netrestám. Zjistil jsem, že to, jak hodnotím svojí práci, má velký vliv na mojí hrdost a sebevědomí. Samoodměňování a samotrestání je pro mě velkou motivací při provádění nějaké činnosti. Když už něco dělám, tak chci, aby to za něco stálo. Na druhou stranu je pro mě malou motivací, když mám začít dělat nějakou činnost. Mnohem větší motivací k začátku činnosti je pro mě hrozba trestu nebo vyhlídka odměny z vnějšku.

Příklady
Měl bych dneska cvičit, protože chci mít dobrou fyzičku (vyhlídka na odměnu). Když už začnu cvičit, dám si pořádně do těla, abych měl dobrý pocit (sebepochvala), že jsem to neodflákl.
Musím se učit, jinak budu vyhozen ze zkoušky (hrozba trestu). Když už se učím, snažím se to dělat pořádně, abych dostal dobrou známku a mohl se pochválit.

'''Jak odměňuje a trestá můj kolega z oddílu'''

Vycházím z pozorování na jedné schůzce a následného rozhovoru s oním vedoucím. Viděl jsem dva typy odměn a trestů. Jeden typ odměn a trestů byl oficiální, zatímco ten druhý neoficiální. Oficiálním typem myslím, že odměna nebo trest byl vždy udělen za přítomnosti ostatních členů družiny. Oficiální typ odměn zahrnoval dávání výherních bodů do tabulky za plnění aktivit během schůzky, nošení pomůcek, včasný příchod atd. Neoficiální odměny byly hlavně pochvaly typu „jó tohle se ti povedlo“. Oficiální tresty představovaly kliky, dřepy, kotrmelce za drobné prohřešky, jako je třeba křik v klubovně. Neoficiální tresty měly nejčastěji podobu slovního kárání.

Kromě samotného udělování trestů a odměn kolega používá i výhružku trestem a nabídku odměny za účelem včasného usměrnění členů družiny.
Všímal jsem si, jak děti reagují na dřepy jako na tresty. Některé děti je braly vážně, ale některé si z nich nic nedělaly, či dokonce z nich měly srandu. Myslím, že se vytrácel smysl dřepů jako trestu, protože jeden trest nemůže platit na každého. Potíž je, že se dřepy jako trest používaly pro všechny za jakýkoli nevelký přestupek. Nezohledňovalo se, za co byl trest udělen, ani že na každého platí něco jiného. Kolega to odůvodnil tím, že má v družině moc dětí (15 vlčat) a že jinak by bylo velmi náročné, děti zvládat.

Gemini 2016/Pozorování/Míra

2016-06-26T11:28:55Z

Míra: Pozorování

Tento záznam vychází z pozorování na jediné schůzce.

Při výběru dítěte, které budu sledovat, jsem měl dvě kritéria. Chtěl jsem, abych pozorované dítě neznal z předchozí doby. Věděl jsem, že pozorování bude jednorázové a nechtěl jsem být zatížený předchozí zkušeností. Druhé mé kritérium bylo, aby dítě bylo nováček. Zajímalo mě, jak se mu povedlo zapadnout do družiny.

Charakteristika pozorované osoby

Pozorovaná osoba je devět let staré vlče jménem František. Šest měsíců je členem patnáctičlenné družiny vlčat.

Fyzicky je na tom dobře. Není obézní ani příliš hubený. Je sice o něco nižší než jeho vrstevníci, ale to mu během sportu nevadí. Naopak si během sportovních her počíná obratněji než ostatní. Nejspíše bude i fyzicky odolný, protože při bojové hře ve velké rychlosti narazil do stěny. I když to muselo hodně bolet, po chvíli zase hrál.

František je velice aktivní. Ochotně se zapojuje do činností během schůzky. Neustále si během volných chvil hledá činnost, kterou by se zabavil. Projevovalo se to například tak, že si v klidu u stolu prohlížel zajímavé předměty (např. kompas), povídal si s ostatními, spontánně si začal s ostatními hrát na honěnou,…

Ve družině se projevuje společensky a zdá se, že je oblíbený. Stále udržuje komunikaci s ostatními členy, s některými členy více než s jinými. Říká vtipy, kterým se ostatní smějí. Zdá se, že má velmi dobré vztahy se šestníkem družiny. Často spolu mluví. Šestník si Františka vybral jako prvního do svého týmu při rozdělování do týmů. Později jsem zjistil, že jsou spolužáci ze školy. Celkově mi přijde, že družina Františka přijala dobře. Myslím, že je to kvůli jeho společenskosti a jeho pozitivního vztahu se šestníkem.

Zdá se, že František je pilný a má rád řád věci. Často se dotazuje na pravidla. Nemá problém se ozvat, když něco neví nebo když nerozumí zadání úkolu. Při samostatné práci se stezkou se nenechal rušit a pracoval, i když někteří členové družiny se věnovali něčemu jinému.

Aktivně se zapojuje do her. Snaží se vyhrát. Při bojové hře projevil snahu ostatní řídit. Nabádal ostatní k hromadnému útoku. Na druhou stranu projevil obětavost tím, že nalákal na sebe několik hráčů druhého týmu, aby mohl jeho tým vyhrát.

Nezdá se, že by usiloval o nějakou vůdčí pozici v družině. Neusiloval o pozici kapitána při rozřazování na začátku hry, nezapojoval se do debaty, kdy se rozhodovalo, co si zahrají dál. V tomto směru se choval podřízeně.

Je schopen se poučit z vlastních chyb. Například při hře, kdy měl zavázané oči, se rozběhl a narazil do zdi. Následně jsem se ho ptal, co by při hře udělal jinak. On mi odpověděl, že nemá běhat se zavázanýma očima.

Soubor:Míra.jpg

2016-03-02T20:10:50Z

Míra: